Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Jádro periodické komety 103P/Hartley 2 se stalo druhým cílem výzkumu pro kosmickou sondu Deep Impact, která byla vypuštěna 12. 1. 2005. Cílem sondy byl výzkum komety Tempel 1 netradičním způsobem. Od mateřské sondy se oddělil impaktor, který vysokou rychlostí narazil do jádra komety. Při vzniku kráteru bylo vyvrženo velké množství materiálu, jehož studiem vědci získali nedocenitelné informace.
Protože hlavní sonda byla v dobrém technickém stavu včetně dalekohledů a spektrometrů, byl pro ni vybrán nový cíl (tentokrát se výzkum musel obejít bez bombardování). Název nové výzkumné mise sondy EPOXI vznikl jako dvojitá zkratka spojující dva vědecké výzkumné cíle sondy: EPOCH (Extrasolar Planet Observation and Characterization – pozorování a výzkum extrasolárních planet) a DIXI (Deep Impact eXtended Investigation – prodloužený výzkum sondy Deep Impact). Dne 4. listopadu 2010 sonda prolétla ve vzdálenosti necelých 700 km od jádra komety Hartley 2 rychlostí 12,3 km/s.
První fotografie byla pořízena 37 minut před největším přiblížením ke kometě, ze vzdálenosti 27 350 km. Poslední snímek sonda pořídila 30 minut po průletu, ze vzdálenosti 22 200 km. Sonda byla schopna vyfotografovat detailně zhruba 50 % povrchu jádra komety, který byl osvětlen Sluncem.
Je to pátý případ v historii výzkumu komet, kdy bylo detailně z blízka vyfotografováno kometární jádro. A je to vůbec poprvé, co jedna kosmická sonda navštívila dvě komety. Původně se počítalo jako s druhým cílem s kometou Boethin, která se však „ztratila“, a proto byl vybrán jiný cíl výzkumu.
Kometu 103P/Hartley 2 objevil v roce 1986 Malcolm Hartley. Kolem Slunce obíhá s periodou 6,4 roku a patří mezi komety Jupiterovy rodiny. Je menší, ale mnohem aktivnější (je to vidět i na pořízených snímcích) než kometa Tempel 1, která byla v roce 2005 rovněž cílem výzkumu sondy Deep Impact.
Další obrázky jádra komety Hartley 2 si můžete prohlédnout například ve zdrojovém článku tohoto textu.

Zdroj: http://epoxi.umd.edu/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí