Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Nedávno publikovaný snímek odhaluje kvality dalekohledu na Gemini Observatory, který je vybaven zdokonaleným typem systému adaptivní optiky. Jeho využití umožňuje astronomům studovat vesmír s nevídaným rozlišením díky odstranění deformací obrazu, způsobovaných vlivem zemské atmosféry.
Na pořízené fotografii je zachycena oblast na okraji známé Mlhoviny v Orionu, která jen dokazuje mimořádný pokrok v kvalitě dalekohledu vzhledem k předcházejícímu systému adaptivní optiky. Snímek byl pořízen dalekohledem o průměru objektivu 8,1 m na observatoři Gemini South v Chile. Je opatřen novým systémem adaptivní optiky nazvaným GeMS, který využívá pěti pointačních hvězd generovaných laserem. Na základě zjištění stavu atmosféry je korigován optický systém dalekohledu k dosažení mimořádně kvalitních snímků.
Mlhovina v Orionu je od Země vzdálena asi 1500 světelných roků. Jak je patrno na publikovaném velmi ostrém a detailním snímku, okraj mlhoviny doslova provrtaly dobře viditelné kosmické „střely“. Jedná se o poměrně hustá oblaka horkých plynů o velikosti zhruba 10krát převyšující průměr dráhy Pluta ve Sluneční soustavě, která byla vystřelena při vzniku hmotných hvězd. Na tomto snímku ve falešných barvách jsou zobrazena modrou barvou.
Oblaka plynu se šíří vesmírem rychlostí několika stovek kilometrů za sekundu, září světlem ionizovaných atomů železa a jejich průchod vyznačují oranžově zářící rázové vlny v plynném neutrálním vodíku, který představuje hlavní stavební hmotu mlhoviny. Viditelné kužely dosahují délky až jedné pětiny světelného roku. Pozorované „střely“ (Orion Bullets) byly objeveny v roce 1983. Publikovaný snímek byl pořízen 28. 12. 2012.
Zdroj: http://www.gemini.edu/node/11925
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí