Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V noci ze soboty 21. na neděli 22. dubna 2012 nastalo maximum aktivity prvního významného meteorického roje roku – Lyrid. Vzhledem k tomu, že obyvatelům Moravy až nezvykle přálo počasí, podařilo se i nám ve Valašském Meziříčí úkaz pozorovat.
K pozorování jsme použili náš videosystém, zakoupený v rámci projektu KOSOAP v loňském roce. Sestavu tvoří citlivá CCTV kameta Watec, objektiv Fujinon 2,8-8 mm (f/0,95), převodník a notebook. Sestava je v současnosti střídavě provozována z hvězdárny nebo z externího pozorovacího stanoviště v obci Mikulůvka (odkud probíhalo také pozorování Lyrid).
Počasí v noci z 21./22. nám umožnilo pozorovat v průběhu celé noci. Podle předběžných údajů mezinárodní organizace IMO nastalo maximum 22. dubna 2012 krátce po půlnoci světového času, tedy po 2h SELČ. V té době se souhvězdí Lyry u nás nacházelo již vysoko nad obzorem a geometrické podmínky pro sledování úkazu tedy byly vynikající.
Záznam aktivity Lyrid v roce 2012 podle vizuálních pozorování zaslaných do databáze Mezinárodní meteorické organizace IMO. (zdroj)
Náš kamerový systém během noci zaznamenal celkem 39 meteorů, z toho 21 Lyrid. (Na první pohled se tento počet nezdá být nijak vysoký, ale ve srovnání se záznamy pořízenými o několik dní dříve – v noci 17./18. dubna, kdy jsme zachytili jen 11 meteorů – se jedná o významný vzestup.) Kromě Lyrid bylo pozorováno 8 sporadických meteorů a vždy 1-2 meteory dalších 7 slabých rojů.
Zorné pole našeho kamerového systému (směr JV) se všemi meteory zachycenými v noci 21./22. dubna 2012. Jasnější hvězdy jsou na tomto složeném záběru zachyceny tečkami, které tvoří části velkých oblouků.
Jak je patrné z přiložené tabulky, byl největší počet Lyrid (celkem 12 meteorů) zaznamenán mezi první a druhou hodinou ranní (v UT), tedy 3-4 ranní SELČ. Na první pohled je tedy patrné, že námi zaznamenané maximum nastalo později než podle údajů vizuálních pozorovatelů, což je nejspíše způsobeno citlivostí systému, který je schopen zachytit pouze jasnější meteory, a okamžik maxima různě jasných meteorů se u stejného roje může lišit.
roj | počet | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 00 | 01 | 02 | 03 |
J5_Lyr | 21 | 1 | 1 | 2 | 0 | 2 | 1 | 12 | 2 | |
spo | 8 | 1 | 1 | 2 | 3 | 1 | ||||
Iw_ABO | 2 | 2 | ||||||||
Iw_LVI | 2 | 2 | ||||||||
Iw_PUM | 2 | 2 | ||||||||
Iw_MLV | 1 | 1 | ||||||||
Iw_MDR | 1 | 1 | ||||||||
Iw_SLE | 1 | 1 | ||||||||
Iw_XLI | 1 | 1 | ||||||||
Celkem | 39 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 5 | 21 | 5 |
Výstupy předběžné analýzy jednostaničního pozorování ze stanice Mikulůvka. Vlevo: projekce meteorů na mapu střední Evropy s vyobrazením části atmosféry, která je systémem sledována; Vpravo: projekce zaznamenaných meteorů na mapu hvězdné oblohy. Znázorněn je radiant Lyrid (bíle) i radianty dalších slabých rojů (modře). Červené úsečky představují měřenou stopu meteoru z videozáznamu, zelené polopřímky znázorňují směr, odkud na obloze meteory přilétaly – protínají se v radiantu roje.
Podrobná analýza získaných pozorování včetně nalezení a proměření vícestaničních pozorování jednotlivých meteorů bude teprve provedena v rámci sítě CEMENT. Již nyní je však jasné, že máme k dispozici dostatek záznamů pro podrobnou analýzu více než sta jednotlivých meteorů roje Lyrid.
autor: Jiří Srba