Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Na Titanu prší jednou za 1000 let

Na Titanu prší jednou za 1000 let

02.04.2012

Třebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků. Dr. Ralph Lorenz (John Hopkins Applied Physics Laboratory, JHUAPL) je toho názoru, že nová kosmická sonda k Titanu je přesně to, co potřebujeme k vyřešení této záhady.

Déšť na Titanu? To zní divně, avšak vědci pozorovali na tomto největším Saturnově měsíci složitý koloběh tekutin, zahrnující jezera, řeky, oblaka a deště, které je musí zásobovat. Na Titanu, kde povrchová teplota klesá na -179 °C, nelze hovořit o přítomnosti vody. Celý hydrologický cyklus je založen na metanu: jezera, řeky a déšť jsou vytvářeny kapalným metanem (případně etanem).

A jezera se objevují v době, kdy je déšť na Titanu extrémní; potom koryty hlubokých řek musí proudit během krátkého období enormní množství kapalin. Avšak tyto deště musí být velmi vzácné. Po celou dobu, co sonda Cassini sledovala měsíc Titan, vypátrala pouze ve dvou případech tmavší oblasti na jeho povrchu, jejichž ztmavnutí může mít „na svědomí“ déšť.

V nedávném rozhovoru na Lunar and Planetary Science Conference (LPSC) Ralph Lorenz publikoval své představy, pokud se týká výzkumu deště na Titanu: potřebujeme k tomu novou kosmickou sondu!

Titan Mare Explorer (TiME)

Ralph Lorenz je jedním z astronomů pracujících na návrhu kosmické sondy TiME (Titan Mare Explorer). Jedná se o jeden z trojice vybraných návrhů kosmických sond, které mají šanci na realizaci v rámci programu NASA s názvem Discovery.

Pokud bude navrhovaný projekt sondy TiME vybrán k realizaci, počítá se s tím, že po příletu k Saturnu sestoupí skrz hustou atmosféru Titanu a přistane na hladině jezera Ligeia Mara, jednoho z mnohočetných jezer na povrchu měsíce. Zde bude mj. pátrat po velmi nepravděpodobných událostech – po přívalových deštích na okolních svazích – a kromě toho sledovat oblohu za účelem získání důkazů o výskytu dešťů v širším okolí. Bude schopna „slyšet“ kapky dopadající přímo na její povrch a okolní hladinu jezera. Přistávací modul sondy TiME (ve skutečnosti jakýsi kosmický „člun“) bude vybaven vědeckými přístroji k pozorování vznikající oblačnosti, padajícího deště a případné duhy vznikající na kapkách kapalného metanu.

Dejme tomu, že dešťové srážky dopadají v oblasti o průměru 10 km a sonda je bude schopna detekovat ze vzdálenosti 20 km, pak bude mít v tomto ohledu „pod kontrolou“ oblast o rozloze asi 1200 kilometrů čtverečních. Ralph Lorenz dodává: „Můžeme očekávat s padesátiprocentní pravděpodobností, že sonda bude přímo zasažena srážkami během trvání mise v délce 2500 hodin, avšak její kamera může za stejné období zaregistrovat blízký déšť zhruba 5krát.“

Deště jednou za 1000 let?

Přestože na Titanu existuje podobný koloběh kapaliny jako na Zemi, nepochybně zde jsou významné odlišnosti, na které kosmická sonda Cassini narazila během svých pozorování. Ačkoliv zde byla pravděpodobná bouře pozorována v roce 2004, následuje dlouhá časová mezera bez jejího dalšího výskytu. Po přechodu „bouře“ byla na povrchu Titanu pozorována určitá změna, kdy došlo ke ztmavnutí rozsáhlé oblasti, což může indikovat nasáknutí terénu kapalnou látkou. Tato jezírka se při pozdějších pozorováních zdála být vysušená.

Na základě uskutečněných pozorování bylo určeno, že v polárních oblastech Titanu jsou srážky poměrně časté – vyskytují se v trvání 10 až 100 hodin během jednoho místního roku na Saturnu (tj. během 30 pozemských roků). Avšak na některých místech v rovníkových oblastech trvá sucho podstatně delší dobu – výraznější srážky se zde objevují zhruba jednou za 1000 roků.

Související články:

Člun k výzkumu Titanu
Letadlo k výzkumu měsíce Titan

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies