Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Přístroj NASA vyslaný k Titanu by mohl odhalit chemii vedoucí k životu

Nová mise NASA k obřímu měsíci Saturnu – Titanu – má odstartovat v roce 2027. Až dorazí v polovině 30. let 20. století k cíli, zahájí cestu objevů, která by mohla přinést nové chápání vývoje života ve vesmíru. Tato mise nazvaná Dragonfly ponese přístroj nazvaný Dragonfly Mass Spectrometer (DraMS), který má vědcům pomoci zdokonalit se v chemii při práci na Titanu. Může také vrhnout nové světlo na druhy chemických kroků, ke kterým došlo na Zemi a které nakonec vedly ke vzniku života, nazývaného prebiotická chemie.

Astronomové identifikovali neznámou třídu asteroidů bohatých na vodu

Astronomové učinili s pomocí nových infračervených měření převratný objev. Tým mezinárodních výzkumníků, včetně geologů z univerzity v Heidelbergu, identifikoval dříve neznámou třídu asteroidů. Pomocí infračervené spektroskopie byli vědci schopni charakterizovat tato malá nebeská tělesa. Nově objevené asteroidy se nacházejí v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jsou podobné trpasličí planetě Ceres – tedy bohaté na vodu. Počítačové simulace naznačují, že tyto asteroidy byly přesunuty do současné polohy v pásu asteroidů krátce po svém vzniku v důsledku složitých dynamických procesů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

HST sleduje změny počasí a roční období na Jupiteru a Uranu

Od svého startu v roce 1990 je Hubbleův vesmírný teleskop HST meziplanetárním pozorovatelem počasí, který dohlíží na převážně plynné vnější planety a jejich neustále se měnící atmosféru. Mise kosmických sond NASA k vnějším planetám nám poskytly krátkodobý detailní pohled na tyto atmosféry, ale Hubbleova ostrost a citlivost udržuje současný pohled na kaleidoskop komplexních aktivit planet v průběhu času.

Složka RNA a vitamín B3 nalezeny ve vzorcích asteroidu Ryugu

Vzorky z asteroidu Ryugu odebrané japonskou sondou Hayabusa 2 obsahují dusíkaté organické sloučeniny, včetně nukleobáze uracil, která je součástí RNA. Výzkumníci analyzovali vzorky asteroidu Ryugu shromážděné kosmickou sondou Hayabusa 2 Japonské vesmírné agentury JAXA a našli uracil – jednu z informačních jednotek, které tvoří RNA, molekuly, které obsahují pokyny pro stavbu a provoz živých organismů. Ve stejných vzorcích byla detekována také kyselina nikotinová, známá také jako vitamín B3 nebo niacin, který je důležitým kofaktorem metabolismu v živých organismech.

Odkrytý rovníkový reliktní ledovec na Marsu

Zachování vodního ledu v mělkých hloubkách a nízkých zeměpisných šířkách na Marsu by mělo významné důsledky jak pro vědecký výzkum, tak pro budoucí pilotovaný průzkum. Během 54. konference o lunárních a planetárních vědách, která se konala ve Woodlands v Texasu, vědci oznámili převratný objev reliktního ledovce poblíž rovníku Marsu. Tento ledovec se nachází ve východním Labyrinthus Noctis na souřadnicích 7° 33′ jižní šířky, 93° 14′ západní délky a jeho objev je významným ukazatelem přítomnosti povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné historii, a to i v blízkosti rovníku. Toto zjištění také naznačuje potenciální existenci ledu v mělkých hloubkách v regionu, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucí pilotovaný výzkum.

Webbův teleskop zachytil zřídka viděnou předehru výbuchu supernovy

Vzácný pohled na Wolf-Rayetovu hvězdu – patří mezi nejzářivější, nejhmotnější a nejsnadněji detekovatelné známé hvězdy – byl jedním z prvních pozorování provedených vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) v červnu 2022. Webbův teleskop ukazuje hvězdu WR 124 v bezprecedentních detailech pomocí výkonných infračervených detektorů. Hvězda je 15 000 světelných let daleko a její poloha se promítá do souhvězdí Šípu (Sagitta).

Extrémně rychle rostoucí černá díra v raném vesmíru

Nový objev vrhá světlo na velmi rané supermasivní černé díry. Astronomové z University of Texas a University of Arizona objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších galaxií známých ve velmi raném vesmíru. Objev galaxie a černé díry v jejím středu poskytuje nová vodítka ke vzniku vůbec prvních supermasivních černých děr. Nová práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Voda na Zemi je ještě starší než naše Slunce

Astronomové používající radioteleskop Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) detekovali plynnou vodu v planetárním disku kolem protohvězdy V883 Orionis nacházející se 1305 světelných let daleko v souhvězdí Orion. Tato voda nese chemický podpis, který vysvětluje cestu vody z hvězdotvorných plynných mraků na planety a podporuje myšlenku, že voda na Zemi je ještě starší než naše Slunce. V883 Orionis je unikátní protohvězda, jejíž teplota je právě natolik vysoká, že se voda v jejím cirkumstelárním disku proměnila v plyn, což umožňuje radioastronomům vysledovat její původ.

Venuše mohla mít oceány dlouho poté, co na Zemi vznikl život

Dnes má Venuše suchou atmosféru chudou na kyslík. Nedávné studie však naznačují, že raná planeta mohla mít kapalnou vodu a reflexní mraky, které mohly udržet obyvatelné podmínky. Vědci z Chicagské univerzity, oddělení geofyzikálních věd, vytvořili nový časově závislý model složení atmosféry Venuše, aby prozkoumali tato tvrzení. Jejich zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vesmír možná začal temným Velkým třeskem

Velký třesk možná nebyl sám. Ke vzniku všech částic a záření ve vesmíru se mohl připojit další Velký třesk, který zaplavil náš vesmír částicemi temné hmoty. A možná to dokážeme odhalit. Ve standardním kosmologickém modelu byl raný vesmír velmi exotickým místem. Snad nejzávažnější věcí, která se v našem vesmíru stala, byla událost inflace, která ve velmi raných dobách po Velkém třesku poslala náš vesmír do období extrémně rychlé expanze. Když inflace skončila, exotická kvantová pole, která řídila tuto událost, se rozpadla a proměnila se v záplavu částic a záření, které zůstaly dodnes.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies