Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Webbův teleskop pozoroval Jupiterovy měsíce Ganymed a Io

Na úvodním obrázku jsou dva Jupiterovy měsíce, Ganymed (největší měsíc planety) vlevo a Io (měsíc s mnoha aktivními sopkami) vpravo. Webbův teleskop je oba zachytil 15. listopadu 2022. Obrázek Ganymedu je spektroskopický snímek (kde je bílé světlo rozděleno do barevné duhy). Snímek Io je infračervený neboli tepelný obraz. Snímek Ganymedu odhaluje rozložení peroxidu vodíku na měsíčních pólech. Na snímku Io jsou zachyceny obrovské sopečné erupce (jasné skvrny). Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope pořizuje mimořádné snímky hlubokého vesmíru a odhaluje známá místa způsoby, jaké dosud nebyly vidět. Zaměřil se však také na objekty mnohem blíže k domovu, v naší vlastní Sluneční soustavě. A zase se to povedlo!

Earendel je masivní hvězda typu B, říkají astronomové

Earendel, nejvzdálenější známá hvězda, je masivní hvězda typu B, která je více než dvakrát žhavější než naše Slunce a je asi milionkrát svítivější. Vyplývá to z analýzy dat z Webbova přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam). Earendel, také známá jako WHL0137-LS, je velmi hmotná hvězda nacházející se v souhvězdí Cetus (Velryba). Hvězda je tak daleko, že jejímu světlu trvalo 12,9 miliardy let, než dosáhlo Země, a jeví se nám jako v době, kdy byl vesmír starý pouhých 7 % svého současného věku.

Nová metoda navržená pro měření expanze vesmíru

Vědci z Mezinárodního centra pro teoretické vědy v Bengaluru navrhli metodu měření rychlosti rozpínání vesmíru pomocí gravitačních vln ze splynutí párů černých děr. S využitím pokročilých detektorů gravitačních vln plánují zkoumat opakované slučování černých děr a zpoždění mezi nimi, aby vypočítali rychlost expanze, aniž by potřebovali přesné informace o galaxiích nebo párech černých děr, kterých se to týká.

Sonda InSight zjistila, že se Mars otáčí rychleji

Data odeslaná sondou InSight před jejím odchodem do důchodu loni v prosinci poskytla nové podrobnosti o tom, jak rychle se planeta otáčí a jak moc se kývá. Vědci provedli nejpřesnější měření rotace Marsu, jaká kdy byla k dispozici, a poprvé tak odhalili, jak se planeta kolébá v důsledku „šplouchání“ jejího roztaveného kovového jádra. Zjištění, která jsou podrobně popsána v nedávném dokumentu Nature, se opírají o data z přistávacího modulu NASA s názvem InSight, který fungoval čtyři roky, než se během své prodloužené mise v prosinci 2022 odmlčel. Poznámka editora: Tento článek byl aktualizován 7. srpna 2023, aby odrážel poznatek, že rychlost rotace Marsu se zrychluje asi o 4 obloukové milivteřiny za rok na druhou.

Nová metoda měří hmotnost galaxií 3krát přesněji

Skupina vědců z EPFL objevila metodu, jak využít fenomén silné gravitační čočky, dosahující přesnosti přibližně třikrát vyšší než jakákoliv jiná existující technika, k přesnému odhadu hmotnosti galaxie s kvasarem a sledování jejího vývoje v kosmickém čase. Tyto znalosti týkající se hmotnosti galaxií, které hostí kvasary, přispívají k našemu chápání vývoje galaxií v raném vesmíru a pomáhají při konstrukci modelů pro formování galaxií a růst černých děr. Zjištění byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Astronomy.

Olympus Mons – největší sopka ve Sluneční soustavě - mohl být kdysi ostrovem

Výzkum odhaluje, že sopky Olympus Mons a Alba Mons na Marsu vykazují rysy podobné aktivním sopečným ostrovům Země, což pravděpodobně naznačuje minulou interakci lávy a kapalné vody. To podporuje hypotézu, že v severních nížinách Marsu mohl kdysi existovat obrovský oceán. Studium těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout pohled na klimatický vývoj Marsu. Představte si sopečný ostrov o velikosti Francie a přes 20 kilometrů vysoký. Taková krajina možná kdysi existovala na planetě Mars.

Masivní galaxie vzdorující teoriím temné hmoty

Mezinárodní výzkum vedený Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a University of La Laguna (ULL) našel první důkaz existence masivní galaxie bez temné hmoty. Výsledek je výzvou pro současný standardní model kosmologie. Studie je publikována ve specializovaném časopise Astronomy and Astrophysics. Popis k obrázku: Srovnání mezi konvenční galaxií (ESO 325-G004) obalenou v halo temné hmoty, která zabírá těžší misku na váze, a galaxií NGC 1277 (vlevo), ve které studie rozložení látky odhaluje nepřítomnost temné hmoty.

Čínští vědci dokončili studii 6metrového vesmírného dalekohledu k nalezení obyvatelných exoplanet

Ve vesmíru jsme objevili již více než 5 400 exoplanet. Tyto světy sahají od horkých jupiterů, kteří těsně obíhají kolem svých hvězd, přes teplé oceánské světy až po studené plynné obry. I když víme, že tam jsou, moc toho o nich nevíme. Charakteristiky, jako je hmotnost a velikost, jsou poměrně snadno měřitelné, ale jiné vlastnosti, jako je teplota a složení atmosféry, to už je větší oříšek. Další generace dalekohledů se tedy pokusí zachytit tyto informace, včetně jednoho navrhovaného dalekohledu od Čínského národního úřadu pro vesmír.

HST pozoroval vypařující se exoplanetu

Mladá planeta kroužící kolem červeného trpaslíka se na oběžné dráze mění nepředvídatelným způsobem. Je tak blízko své mateřské hvězdy, že zažívá konzistentní přívaly energie, což způsobuje vypařování její vodíkové atmosféry – planeta je postupně rozfoukávána.

Pozorování JWST poprvé objevila vodu ve vnitřním disku kolem mladé hvězdy s obřími planetami

Nová měření provedená infračerveným přístrojem MIRI (Mid-InfraRed Instrument) vesmírného teleskopu James Webb Space Telescope (JWST) detekovala vodní páru ve vnitřním disku okolo hvězdy PDS 70, která se nachází 370 světelných let daleko. Toto je první detekce vody v terestrické oblasti disku, o kterém je již známo, že hostí dvě nebo více protoplanet.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies