Aktuality AK

Na základě pozorování z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) identifikovali vědci z University of Missouri 300 neobvyklých kandidátů na rané galaxie. V nedávné studii vědci z University of Missouri zkoumali vzdálené oblasti vesmíru a učinili překvapivý objev. Analýzou infračervených snímků pořízených vesmírným dalekohledem Jamese Webba detekovali 300 objektů, které září jasněji, než se očekávalo.

SN 2021yfj je nový druh supernovy, která zpochybňuje naše chápání hvězdné evoluce. Její předchůdce ztratil své vnější obálky dlouho předtím, než k supernově došlo, a skládal se pouze z kyslíko-křemíkového jádra – na rozdíl od jakékoliv známé hvězdy v Mléčné dráze.

Na této fotografii s upravenými barvami, které využívají snímek z mise Dawn, je zobrazena trpasličí planeta Ceres. Nové tepelné a chemické modely, které se opírají o data z mise, naznačují, že trpasličí planeta Ceres, původně označovaná za planetku, mohla mít v dávné minulosti podmínky vhodné pro život. Trpasličí planeta je nyní studená, ale nový výzkum naznačuje, že Ceres měla hluboký, dlouhodobý zdroj energie, který mohl v minulosti udržovat obyvatelné podmínky.

Nově objevený čtyřnásobný hvězdný systém s názvem UPM J1040-3551 AabBab se skládá z dvojice chladných hnědých trpaslíků a dvojice mladých červených trpaslíků. Na publikovaném obrázku je umělecká představa systému UPM J1040-3551 na pozadí Mléčné dráhy, jak jej pozorovala družice Gaia agentury ESA; vlevo se UPM J1040-3551 Aa a Ab jeví jako vzdálená jasně oranžová tečka s vloženým výřezem odhalujícím tyto dvě hvězdy typu M na oběžné dráze; vpravo v popředí se kolem sebe s periodou několika desetiletí pohybuje dvojice chladných hnědých trpaslíků – UPM J1040-3551 Ba a Bb – zatímco společně obíhají kolem UPM J1040-3551 Aab na vzdálené oběžné dráze, jejíž dokončení trvá přes 100 000 let.

Vědci ze SwRI prozkoumali spektrální data vzorků materiálu odebraných z blízkozemních asteroidů Ryugu a Bennu a porovnali je se spektrálními daty asteroidu hlavního pásu s názvem Polana, která pořídil  vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) a zjistili, že se velmi shodují.

Astronomové používající vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekovali dosud neznámý malý měsíc – provizorně označený jako S/2025 U 1 – obíhající kolem planety Uran. Díky sérii snímků pořízených teleskopem Jamese Webba 2. února 2025 se celkový počet měsíců Uranu zvýšil na 29.

Exoplaneta TRAPPIST-1 d fascinuje astronomy hledající potenciálně obyvatelné světy mimo naši Sluneční soustavu, protože má podobnou velikost jako Země, je skalnatá a nachází se v oblasti kolem své hvězdy, kde je teoreticky možná kapalná voda na jejím povrchu. Podle nové studie využívající data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) však nemá atmosféru podobnou Zemi.

Podmínky zde na úžasné, život podporující Zemi nám mohou dát mylnou představu o tom, jaký vesmír skutečně je. Naše planeta s modrou oblohou a mírným podnebím je však extrémní výjimkou, pokud jde o jiné světy. V naší Sluneční soustavě není nic ani vzdáleně podobného Zemi a studie exoplanet tuto myšlenku potvrzují. Zatímco některé exoplanety vykazují náznaky obyvatelnosti, většina exoplanet je extrémně nehostinná.

Publikovaná ilustrace zobrazuje rover Perseverance, který na Mars vyslala NASA, a který studuje horniny pomocí svých přístrojů na robotickém rameni. Studiem „leopardích skvrn“ na skalách ze Země a Marsu budou vědci nyní připraveni analyzovat vzorky dopravené z Marsu, až dorazí na Zemi k detailnímu studiu.

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí vesmírného dalekohledu HST hvězdnou raritu: ultramasivního bílého trpaslíka, který vznikl spojením bílého trpaslíka s jinou hvězdou, nikoliv evolucí jedné hvězdy. Tento objev, který byl umožněn na základě citlivých ultrafialových pozorování dalekohledu Hubble Space Telescope, naznačuje, že tito vzácní bílí trpaslíci mohou být častější, než se dosud předpokládalo.