Aktuality AK

Dnes má Venuše suchou atmosféru chudou na kyslík. Nedávné studie však naznačují, že raná planeta mohla mít kapalnou vodu a reflexní mraky, které mohly udržet obyvatelné podmínky. Vědci z Chicagské univerzity, oddělení geofyzikálních věd, vytvořili nový časově závislý model složení atmosféry Venuše, aby prozkoumali tato tvrzení. Jejich zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Velký třesk možná nebyl sám. Ke vzniku všech částic a záření ve vesmíru se mohl připojit další Velký třesk, který zaplavil náš vesmír částicemi temné hmoty. A možná to dokážeme odhalit. Ve standardním kosmologickém modelu byl raný vesmír velmi exotickým místem. Snad nejzávažnější věcí, která se v našem vesmíru stala, byla událost inflace, která ve velmi raných dobách po Velkém třesku poslala náš vesmír do období extrémně rychlé expanze. Když inflace skončila, exotická kvantová pole, která řídila tuto událost, se rozpadla a proměnila se v záplavu částic a záření, které zůstaly dodnes.

Hledání mimozemského života je po desetiletí předmětem vědeckého bádání a fascinace veřejnosti. Vědci se pomocí různých metod, jako je studium jiných planet a měsíců v naší vlastní Sluneční soustavě, analýza signálů ze vzdálených hvězd a hledání biologických podpisů v atmosférách exoplanet, snaží odpovědět na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Navzdory probíhajícím pátráním a objevům zůstává otázka, zda existuje život mimo Zemi, jednou z největších záhad naší doby a nadále inspiruje a fascinuje vědce i širokou veřejnost.

Podle pozorování a kosmologických simulací jsou trpasličí galaxie nejhojnějším typem galaxií v raném vesmíru a ve slučování galaxií dominují právě ty trpasličí. Tato splynutí jsou však obecně příliš vzdálená na to, aby je bylo možné přímo pozorovat, a páry supermasivních černých děr související se sloučením trpasličích galaxií je velmi obtížné najít.

Vlastně ano. Ale ne tak, jak ji zažíváme tady na Zemi. Na Měsíci se voda nachází po celém povrchu, ale je to hlavně ve formě ledu a ne v podobě kaluží kapalné vody. Některá místa mají více vody než jiná. Na pólech Měsíce jsou oblasti, kam nikdy nedopadá žádné sluneční světlo, a proto jsou extrémně chladné. Těmto oblastem říkáme trvale zastíněné oblasti a mohlo by v nich být hodně ledu. Led uvnitř těchto oblastí může být smíchán s měsíční půdou, pohřben hluboko pod povrchem, nebo to může být vrstva čistého ledu.

Městské muzeum a galerie ve Svitavách ve spolupráci s Národním technickým muzeem a naší hvězdárnou připravili zajímavou výstavou s prostým a výstižným názvem Vesmír. Výstava je instalována v objektu svitavského muzea a galerie a je přístupná veřejnosti ještě do 19. března 2023. Pokud jste nedaleko, či máte cestu, zastavte se!

Obrázek uprostřed článku ilustruje typy organických molekul nalezených ve vzorku asteroidu Ryugu odebraném japonskou kosmickou sondou Hayabusa 2. Organické látky jsou stavebními kameny všech známých forem pozemského života a skládají se ze široké škály sloučenin vytvořených z uhlíku v kombinaci s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, sírou a dalšími atomy. Organické molekuly však mohou vznikat i neživými procesy, jako jsou chemické reakce v asteroidech.

Nová studie vedená geofyzičkou Sunyoung Parkovou z University of Chicago naznačuje, že v zemském plášti se může nacházet vrstva překvapivě tekuté horniny na samém dně horního pláště. K nálezu došlo měřením přetrvávajícího pohybu zaznamenaného senzory GPS na ostrovech v důsledku hlubokého zemětřesení v Tichém oceánu poblíž Fidži. Studie, zveřejněná 22. února 2023 v Nature, demonstruje novou metodu měření tekutosti zemského pláště.

Přemýšleli jste někdy, jak vypadala naše Galaxie – Mléčná dráha – ve své rané historii? Astronomové pomocí Webbova teleskopu (JWST) našli galaxii, která je téměř zrcadlovým obrazem naší Galaxie v raném dětství. Přezdívá se jí „Prskavka“ (anglicky Sparkler). To proto, že kolem ní obíhají asi dva tucty třpytivých kulových hvězdokup. Je tam také několik trpasličích galaxií, které tato galaxie postupně pohltí.

Trpasličí planeta Haumea sídlí v Kuiperově pásu za oběžnou dráhou nejvzdálenější planety Neptun. Známá také jako 2003 EL61 je v několika ohledech zvláštní. Byla objevena v roce 2003 a otáčí se mnohem rychleji než cokoli jiného její velikosti. Kolem vlastní osy se tak otočí za pouhé 4 hodiny. Díky své rychlé rotaci má místo koule tvar vyfouknutého míče amerického fotbalu. Její povrch je téměř rovnoměrně (> 90 %) pokryt vodním ledem. Haumea má nejméně dva měsíce, Hi'iaka a Namaka, a také zajímavý prstenec. Jeden oběh kolem Slunce jí trvá 285 let.