Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Průkopnická studie odhalila nové spektrální čáry gama záření v nejjasnějším gama záblesku ve vesmíru, GRB 221009A, odhalující hlubší pohled do fyziky záblesků gama záření. Nový výzkum dosud nejjasnějších záblesků gama (GRB) odhalil bezprecedentní čáry gama záření, které poskytují nový pohled na fyziku těchto jevů.
Čínští vědci objevili slibnou černou díru s hmotností ležící v tzv. hmotnostní mezeře, a to pomocí metod měření radiální rychlosti a astrometrie. Studie byla zveřejněna online v Nature Astronomy 10. září 2024 a byla provedena týmem vedeným Dr. Wangem Songem, přidruženým výzkumníkem z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC).
Výzkumníci odkryli pomocí čínského dalekohledu FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) šest vzdálených galaxií bohatých na vodík s potenciálem pro tvorbu hvězd, což významně posunulo naše chápání raného vesmíru. Hongwei Xi z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC) a jeho tým prostudovali charakteristiky šesti nově identifikovaných galaxií s vysokým rudým posuvem. Tento objev byl učiněn pomocí pětisetmetrového radioteleskopu (FAST) umístěného v provincii Guizhou v Číně. Jejich zjištění byla publikována v The Astrophysical Journal Letters.
Nedávný výzkum poukazuje na to, že supernovy s běžnou obálkou jsou klíčové pro vznik prvků těžších než lanthanoidy, což reviduje dřívější názory, že primárním místem jsou splynutí neutronových hvězd. Tento objev otevírá nové cesty k pochopení vesmíru a je vodítkem pro budoucí astrofyzikální studie.
Hvězdy z Velkého Magellanova mračna odhalují nové informace o tom, jak vesmír získal své prvky. První generace hvězd proměnila vesmír. Uvnitř jejich jader se sloučil jednoduchý vodík a helium do dalších prvků. Když tyto hvězdy zemřely, explodovaly a rozesely tyto nové prvky do vesmíru. Železo kolující ve vašich žilách, vápník ve vašich zubech a kostech a sodík pohánějící vaše myšlenky, to vše se zrodilo v srdci dávno mrtvých hvězd.
Pozorování pomocí ultraširokoúhlé kamery s primárním ohniskem dalekohledu Subaru odhalila, že dále v Kuiperově pásu může existovat populace malých těles, která čekají na své objevení. Výsledky, které jsou důležité pro pochopení formování Sluneční soustavy, byly získány díky mezinárodní spolupráci mezi teleskopem Subaru a sondou New Horizons putující vnější oblastí Sluneční soustavy.
Výzkumníci vyvinuli nový model pro formování planet, který ukazuje, jak mohou poruchy v protoplanetárních discích rychle vytvořit plynné obry. Tento proces je efektivnější, než se dříve myslelo a odpovídá nedávným pozorováním vzdálených plynných obrů v jiných planetárních soustavách.
Hvězda J0524-0336 obsahuje 100 000krát více lithia než Slunce v jeho současném věku. Toto množství zpochybňuje převládající modely vývoje hvězd. Astronomové objevili novou hvězdu, která je 30krát větší než Slunce a mohla by si vynutit zásadní přehodnocení teorií vývoje hvězd. Stálice označená jako J0524-0336, která se nachází asi 30 000 světelných let od Země, má šokující vysokou koncentraci prvku lithia ve srovnání se Sluncem nebo s jinými hvězdami podobně pokročilého věku.
Po celá léta si astronomové mysleli, že osudem Mléčné dráhy je srazit se se svým blízkým sousedem, galaxií M31 v souhvězdí Andromedy za několik miliard let. Nová simulace však zjistila 50% šanci, že k této blížící se události nemusí stoprocentně dojít, alespoň během dalších 10 miliard let.
Nadcházející mise NASA na Mars – ESCAPADE – má za cíl prozkoumat účinky slunečního větru na atmosféru Marsu pomocí dvou kosmických sond. Start, plánovaný na 13. října 2024, využije raketu New Glenn společnosti Blue Origin, která bude startovat ze Space Launch Complex 36 na Cape Canaveral Space Force Station na Floridě.