V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Na již obvyklých pěti panelech se tentokrát mohou návštevníci a studenti seznámit se stručnou, ale zároveň ucelenou, historií poznávání Měsíce.
Úvod je věnován teorii jeho vzniku, prvním pokusům o jeho vyobrazení a principu na jehož základě dochází k zatmění Měsíce. Další část se zabývá kosmickým výzkumem a velkým počtem automatických sond, které se zasloužily o velký skok pro lidstvo. Přistání lidí na povrchu v projektu Apollo je věnován samostaný panel. Nicméně ani po úspěšném přistání člověka zájem o Měsíc neopadl, spíše naopak. Následovala tedy celá flotila dalších kosmických sond a pokusy o nalezení vody. Závěr shrnuje snahy člověka o návrat.
náhled1, náhled2, náhled3, náhled4, náhled5
autor: Tomáš Pečiva