Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Vědci se již více než 70 let snaží plně pochopit, jak magnetická pole Slunce generují intenzivní sluneční bouře, které mohou narušit život na Zemi. Parker Solar Probe agentury NASA, špičková kosmická sonda, která Slunce zblízka studuje od roku 2018, konečně poskytla data potřebná k potvrzení dlouho diskutované teorie o magnetické rekonexi – explozivním procesu, který pohání sluneční erupce a výrony koronální hmoty. Tento průlom byl nedávno podrobně popsán ve studii publikované v časopise Nature Astronomy.
Odhalení záhady magnetického přepojení
K magnetickému přepojení dochází, když se siločáry magnetického pole v koróně Slunce, neboli vnější atmosféře, rozpadnou a znovu propojí v nových konfiguracích. Tento proces uvolňuje obrovské množství energie, což může vést ke slunečním erupcím a dalším jevům kosmického počasí. Ačkoliv tato teorie existuje již desítky let, technologie potřebná k jejímu potvrzení neexistovala, dokud se sonda Parker Solar Probe nedostala dostatečně blízko ke Slunci, aby tento proces mohla přímo studovat.
„Rekonexe probíhá v různých prostorových a časových měřítcích, v kosmickém plazmatu od Slunce přes zemskou magnetosféru až po laboratorní prostředí a kosmické měřítko,“ řekl Ritesh Patel, hlavní autor studie a vědecký pracovník v Southwest Research Institute (SwRI). „Od konce 90. let jsme schopni identifikovat přepojení ve sluneční koróně pomocí zobrazování a spektroskopie. Detekce in situ v zemské magnetosféře byla možná díky zahájení misí, jako je projekt Magnetospheric Multiscale (MMS). Podobné studie ve sluneční koróně se však staly možnými až po vypuštění sondy Parker Solar Probe v roce 2018.“ Toto prohlášení zdůrazňuje, jak sonda Parker Solar Probe poskytla jedinečný výhodný bod pro studium těchto jevů způsoby, které dříve nebyly možné.
70 let stará teorie potvrzena
Před sondou Parker Solar Probe se vědci spoléhali na nepřímé metody, aby odvodili přítomnost magnetického přepojení. Blízká setkání sondy se Sluncem však poskytla první měření aktivity plazmatu a magnetického pole během slunečních erupcí v reálném čase. Během významného průletu v září 2022 sonda proletěla aktivní zónou přepojení a potvrdila přítomnost transformací magnetického pole, která vedou ke slunečním erupcím. Tato pozorování potvrdila dosavadní simulace a modely, na kterých vědci pracují téměř sedm desetiletí.
„Teorii magnetické rekonexe vyvíjíme téměř 70 let, takže jsme měli základní představu o tom, jak se budou chovat různé parametry,“ vysvětlil Patel. „Měření a pozorování získaná z tohoto setkání potvrdila numerické simulační modely, které existují po celá desetiletí s určitou mírou nejistoty. Data poslouží jako silná omezení pro budoucí modely a poskytnou cestu k pochopení měření sluneční aktivity z jiných časových rámců a událostí.“ Tento průlom pokládá základy pro budoucí předpovědi slunečního počasí a lepší pochopení sluneční aktivity.
Předpovídání sluneční aktivity a zlepšení ochrany Země
Nové poznatky poskytnuté sondou Parker Solar Probe nejsou důležité jen pro pochopení jevů na Slunci, ale také pro zmírnění dopadů slunečních bouří na Zemi. Sluneční erupce a výrony koronální hmoty mohou ovlivnit satelitní komunikaci, energetické sítě a globální navigační systémy. Pochopení toho, jak funguje magnetická rekonexe na Slunci, pomůže vědcům vyvinout lepší prediktivní modely slunečního počasí, které lze využít k ochraně technologické infrastruktury Země.
„Probíhající práce přináší objevy v různých měřítcích, což nám umožňuje vidět, jak se energie přenáší a jak se částice urychlují,“ pokračoval Patel. „Pochopení těchto procesů na Slunci může pomoci lépe předpovídat sluneční aktivitu a zlepšit naše chápání prostředí blízko Země.“ Tyto objevy nejen prohlubují naše znalosti sluneční fyziky, ale také otevírají cestu k přesnějšímu předpovídání slunečních událostí, které by mohly ovlivnit Zemi.
Zdroj: https://dailygalaxy.com/2025/08/nasa-parker-solar-probe-unlock-sun-secret/ a https://scitechdaily.com/nasas-parker-solar-probe-just-solved-a-70-year-solar-mystery/
autor: František Martinek