Astronomové objevili záhadný nový svět na okraji Sluneční soustavy

Byl objeven nový transneptunský objekt 2017 OF201 na vzdálené oběžné dráze a s potenciální velikostí trpasličí planety. Tento nález naznačuje další skrytá tělesa za Neptunem. Výzkumný tým vedený Sihao Chengem z Přírodovědecké fakulty Institutu pro pokročilá studia identifikoval pozoruhodný transneptunský objekt (TNO) v odlehlých končinách Sluneční soustavy.

Na základě odhadované velikosti by objekt 2017 OF201 mohl splňovat kritéria pro klasifikaci jako trpasličí planeta, což by jej řadilo do stejné kategorie jako Pluto. Patří mezi nejvzdálenější objekty, které kdy byly ve Sluneční soustavě pozorovány, a naznačuje, že oblast za Neptunem v Kuiperově pásu, o které se dlouho předpokládalo, že je téměř prázdná, může ve skutečnosti obsahovat více těles, než se očekávalo.

Cheng ve spolupráci s kolegy z Princetonské univerzity Jiaxuan Li a Eritas Yang detekoval objekt pomocí pokročilých výpočetních technik. Objev potvrdilo Centrum pro malé planety Mezinárodní astronomické unie 21. května 2025 a byl také popsán v preprintu zveřejněném na arXiv.

Transneptunské objekty jsou menší tělesa, jejichž oběžné dráhy leží v průměru dále od Slunce než oběžná dráha Neptunu. Obzvláště pozoruhodné jsou jak jejich extrémní oběžné dráhy, tak i neobvykle velká velikost.

„Afélium objektu – nejvzdálenější bod na oběžné dráze kolem Slunce – je více než 1600krát vzdálenější než oběžná dráha Země,“ vysvětluje Cheng. „Mezitím je jeho perihélium – nejbližší bod na jeho oběžné dráze kolem Slunce – 44,5krát vzdálenější než oběžná dráha Země, podobně jako oběžná dráha Pluta.“

Složitá historie gravitačních interakcí
Tato extrémní oběžná dráha, jejíž jeden oběh trvá přibližně 25 000 let, naznačuje složitou historii gravitačních interakcí. „Musel zažít blízké setkání s obří planetou, což způsobilo jeho vymrštění na vzdálenou oběžnou dráhu,“ říká Yang. „Jeho migrace mohla proběhnout více než během jednoho kroku. Je možné, že tento objekt byl nejprve vymrštěn do Oortova oblaku, nejvzdálenější oblasti v naší Sluneční soustavě, která je domovem mnoha komet, a poté poslán zpět,“ dodává Cheng.

„Mnoho extrémních TNO má oběžné dráhy, které se zdají být shlukovány ve specifických orientacích, ale 2017 OF201 se od toho odchyluje,“ říká Li. Toto shlukování bylo interpretováno jako nepřímý důkaz existence další planety ve Sluneční soustavě, Planety X nebo Planety Devět, která by mohla gravitačně vést tyto objekty do jejich pozorovaných poloh. Existence 2017 OF201 jako odlehlé lokality vůči takovému shlukování by mohla tuto hypotézu potenciálně zpochybnit.

Cheng a jeho tým odhadují, že objekt 2017 OF201 má průměr přibližně 700 km, což by z něj činilo druhý největší objevený objekt s tak vzdálenou oběžnou dráhou. Pro srovnání, průměr Pluta je 2 377 km. Vědci poznamenávají, že k přesnějšímu změření skutečné velikosti objektu budou nutná další pozorování, pravděpodobně pomocí radioteleskopů.

Identifikace objektu v datech z dalekohledů
Cheng objevil těleso v rámci probíhajícího výzkumného projektu zaměřeného na identifikaci objektů TNO a možných nových planet ve vnější Sluneční soustavě. Objekt byl identifikován nalezením jasných skvrn v databázi astronomických snímků z dalekohledu Victor M. Blanco a Canada France Hawaii Telescope (CFHT) a pokusem propojit všechny možné skupiny takových skvrn, které se zdály pohybovat po obloze způsobem, jakým by se pohyboval jeden objekt TNO. Toto hledání bylo provedeno pomocí výpočetně efektivního algoritmu, který vytvořil Cheng. Nakonec identifikovali 2017 OF201 v 19 různých expozicích, pořízených během 7 let.

Tento objev má významné důsledky pro naše chápání vnější Sluneční soustavy. Oblast za Kuiperovým pásem, kde se objekt nachází, byla dříve považována za v podstatě prázdnou, ale objev týmu naznačuje, že tomu tak není.

„2017 OF201 tráví pouze 1 % své oběžné doby dostatečně blízko nás, aby byl detekovatelný. Přítomnost tohoto jediného objektu naznačuje, že by mohlo existovat dalších až sto dalších objektů s podobnou oběžnou dráhou a velikostí; jsou prostě příliš daleko, aby byly nyní detekovatelné,“ uvádí Cheng. „I když nám pokroky v dalekohledech umožnily prozkoumat vzdálené části vesmíru, stále je toho mnoho k objevení o naší vlastní Sluneční soustavě.“

Tento objev také demonstruje sílu veřejné vědy. „Všechna data, která jsme použili k identifikaci a charakterizaci tohoto objektu, jsou archivní data, která jsou dostupná komukoliv, nejen profesionálním astronomům,“ říká Li. „To znamená, že průlomové objevy nejsou omezeny pouze na ty, kteří mají přístup k největším dalekohledům na světě. K tomuto objevu mohl dojít kterýkoliv výzkumník, student nebo dokonce vědec se správnými nástroji a znalostmi, což zdůrazňuje hodnotu sdílení vědeckých zdrojů.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/astronomers-discover-mysterious-new-world-at-edge-of-the-solar-system/

autor: František Martinek