Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu.
Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Na přelomu srpna a září 2008 mohli pozorovatelé z větší části severní polokoule od Ameriky až po Evropu pozorovat neobvykle zbarvené západy Slunce - takzvaný vulkanický či poerupční soumrak.
Ano, už je tomu skutečně tak. Slunce je v posledním více než roce nebývale klidným tělesem, ačkoli se nám to na první pohled nezdá. Stále vychází a zapadá s pravidelností, na kterou jsou lidé v tomto období zvyklí. My ovšem nyní máme na mysli zcela jinou pravidelnost, na kterou jsou zvyklí především astronomové, kteří se pozorováním naší nejbližší hvězdy zabývají soustavně a dlouhodobě.
Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich „rodinné“ historie.
Mohou černé díry existovat také jako objekty se střední hmotností? Nové výzkumy naznačují, že ve většině případů odpověď zní: ne.
Astronomové z University of Washington oznámili objev nové planetky s neobvyklou drahou. Těleso bylo poprvé zachyceno na snímcích Sloan Digital Sky Survey z 27. září a 21. října 2006, dostalo označení 2006 SQ372.
11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou pocházet z trpasličích galaxií, odkud je vytrhla a následně pohltila naše Galaxie.
Mezinárodní tým astronomů v čele s astronomy z Evropy upozorňuje, že jedna nedávno pozorovaná supernova může patřit do zcela jiné kategorie, než ty běžné.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí