Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Data získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.
„Když sonda Cassini prolétávala skrz gejzír nad povrchem měsíce Enceladus 8. října minulého roku, náš spektrometr byl schopen vystopovat mnoho složitých chemických sloučenin včetně organických látek mezi tryskající vodní párou a ledovými krystalky,“ říká Hunter Waite (Southwest Research Institute in San Antonio, Texas), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer na sondě Cassini. „Jednou z bezpečně identifikovaných chemických látek byl čpavek.“ Přítomnost čpavku ve vesmíru vždy poskytuje silný důkaz přítomnosti přinejmenším kapalné vody.
Jak může amoniak zodpovídat za přítomnost kapalné vody uvnitř ledem pokrytého měsíce – v jednom z chladnějších těles v naší Sluneční soustavě? Protože čpavek se rozpouští ve vodě. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že čpavek působí jako jakási nemrznoucí směs, udržující vodu v kapalném stavu za nižších teplot, což je jinak nemožné. S přítomností čpavku může voda existovat v kapalném stavu za teplot nižších než -97 °C.
„Protože tyto teploty (vyšší než -93 °C) byly naměřeny poblíž prasklin v oblasti jižního pólu Enceladu, kde byly pozorovány výtrysky, myslíme si, že jsme získali prvotřídní argumenty pro přítomnost kapalné vody pod ledovým krunýřem měsíce,“ říká Waite.
Sonda Cassini objevila v roce 2005 přítomnost vodní páry a ledových částic, které tryskaly nad povrch měsíce. Od té doby se vědci pokoušejí určit, zda výtrysky mají svůj původ v zásobách kapalné vody uvnitř měsíce či jsou způsobeny jinými mechanismy.
„Čpavek je jakýsi svatý grál ledového vulkanismu,“ říká William McKinnon (Washington University in Saint Louis, Missouri). „Je to poprvé, co jsme jej dozajista objevili na ledovém měsíci obří planety. Je rozšířen pravděpodobně všude v Saturnově systému.“
Jak velké množství vody se nachází uvnitř ledového měsíce Enceladus, je stále ještě otázkou diskuse. Doposud se sonda Cassini 5krát přiblížila do blízkosti tohoto měsíce, který je jedním z cílů prodloužené mise sondy. Další těsný průlet je naplánován na 2. listopadu 2009 (vzdálenost od povrchu 103 km), další dva průlety sonda uskuteční 28. dubna (vzdálenost 103 km) a 18. května 2010 (vzdálenost od povrchu měsíce 201 km). Nové informace, které se snad podaří získat, pomohou vyřešit otázku přítomnosti kapalné vody na Enceladu.
„Tam, kde je kapalná voda a organické látky, je tam i život?“ ptá se Jonathan Lunine, pracovník University of Arizona, Tucson a člen týmu sondy Cassini. Nově zjištěné informace o měsíci Enceladus dávají alespoň příslib možné existence obyvatelného prostředí.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=28796
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí