Mars se v mnoha ohledech podobá Zemi

Planetu Mars může dělit od Země vzdálenost až 400 miliónů km. Přesto se velká část jejího povrchu podobá některým místům na Zemi včetně vzhledu terénu, historie vody, půdy a dokonce i počasí, tvrdí vědci z Texas A&M University.

Mark Lemmon, profesor atmosférických výzkumů, který se v minulém roce podílel na výzkumu Marsu, říká, že americká kosmická sonda Phoenix odhalila některé záhady planety, odpověděla na některé otázky, avšak vyvolala mnoho otázek nových. Lemmon je jeden z mnoha autorů, kteří detailně zpracovávají objevy sondy Phoenix.

„Sonda Phoenix přistála v místě, kde měla přístup k marťanskému ledu, což je vzrušující samo o sobě,“ říká Lemmon o kosmické sondě, která na Marsu přistála 25. 5. 2008. Cílem této mise bylo prozkoumat, zda v současnosti či v minulosti byly na Marsu vhodné podmínky pro život. Sonda však nebyla vybavena přístroji k pátrání po samotném životě.

„Phoenix byl zkonstruován za účelem potvrzení a prozkoumání podpovrchového ledu. Nalezl jej téměř okamžitě,“ vysvětluje Lemmon. „V celé oblasti, kde sonda přistála, se led nachází jen několik centimetrů pod povrchem. Tato oblast je nyní velmi studená, avšak v minulosti byla mnohem teplejší.“

Úkol vědců NASA pro sondu Phoenix byl jednoduchý: „Hledej vodu,“ to znamená prozkoumej všechny aspekty vody – nebo ledu – na Marsu. Žádná voda v kapalném skupenství zde zatím objevena nebyla, říká Lemmon, avšak byly získány nové důkazy, že před několika miliardami roků kapalná voda na Marsu existovala.

Za pomocí robotické ruky byla sonda Phoenix schopná odebrat lopatkou horninu smíchanou s ledem a uskutečnit její analýzu. „Místo, kde sonda přistála, je sterilní prostředí, které se podobá suchým údolím v Antarktidě,“ dodává Lemmon. „Tato oblast je poseta vyvýšeninami a koryty, a podobně jako v údolích Antarktidy, nenachází se zde kapalná voda, ale velké množství ledu."

„Některá z těchto míst jsou zcela neporušená. Na ostatních místech je led smíchaný s horninou, obsahující energetické zdroje a živiny, které mohou být využity případným životem.“

Lemmon říká, že půda na Marsu obsahuje chloristan, což je sloučenina chlóru, která je považována za nebezpečnou pro život, avšak určité druhy bakterií jsou schopny žít v takovémto prostředí. „Velmi zajímavé je, že v půdě jsou obsaženy potenciální zdroje energie a rovněž kyslíku pro případný život na Marsu,“ poznamenává Lemmon.

Byly rovněž objeveny stopy uhličitanu vápenatého, což ukazuje na přítomnost kapalné vody v určitých obdobích v minulosti Marsu, dodává Lemmon.

Sonda Phoenix rovněž zjistila, že zde jsou podobné zákonitosti počasí jako na Zemi, zahrnující studené fronty, které přinášejí prudké větry a mrazivé teploty. A ještě jeden bonus: sonda Phoenix pozorovala malé sněhové vločky. Vedení výzkumného týmu předpokládá, že sněžení se kdysi na Marsu vyskytovalo běžně.

„Když to všechno sečteme, máme na Marsu místo, kde je podobně studené a suché prostředí jako na Zemi a tyto podmínky připouštějí podporu života,“ vysvětluje Lemmon.

„Máme zde množství signálů existence vody v minulosti Marsu. Sněhové vločky naznačují, že na Marsu existují zákonitosti počasí podobné těm na Zemi. Sonda Phoenix nám dala cenné informace o marťanském počasí a složení hornin, a to nám dává návod, jak postupovat při budoucím výzkumu Marsu.“

Zdroj: http://www.physorg.com/news165763556.html

autor: František Martinek