O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Aktuality AK
Na pozoruhodném snímku pořízeném novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA odhaluje Velká mlhovina v Orionu mnohá svá skrytá tajemství. Teprve obrovské zorné pole tohoto přístroje umožnilo zobrazit ji v celé její kráse. Kamery citlivé na infračervené záření proniknou hlouběji do oblastí jinak skrytých za prachovými mračny.
Nové snímky z HST dokazují, že Pluto zkrátka není jen koule z horniny a ledu, ale dynamický svět, který je vystavován dramatickým atmosférickým změnám. Fotografie ukazují „strakatý“ ledový objekt, na němž probíhají výrazné sezónní změny povrchu.
Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann patří k nejaktivnějším a nejzajímavějším tělesům svého druhu. Její - na kometární poměry - obrovské jádro o odhadovaném průměru 30-60 km je neobvykle aktivní. Kometa je známa svými častými zjasněními. K poslednímu takovému jevu došlo 3. února 2010.
Betelgeuse je od nás tak daleko, že se i v největších dalekohledech jeví jako jasný bod. Astronomové přesto s využitím interferometrie na infračervených vlnových délkách dokázali rozlišit povrch hvězdy a rekonstruovat tuto „fotografii“ rudého veleobra.
Dne 6. ledna 2010 byl v rámci projektu LINEAR objeven neznámý objekt. Po jeho umístění na stránky NEO-CP určené pro následná pozorování, bylo odhaleno, že se jedná o kometu. Všichni pozorovatelé se ale shodli, že má velmi neobvyhlý vzhle. Komety měla jen malou komu bez centrální kondenzace a dlouhý přímý ohon. Proč tomu tak je, odhalil teprve HST.
Vysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy, je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné „těžké váhy“ se mohou zrodit velmi podobně jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.
ESO zveřejnila nádherný záběr okolí obří hvězdné porodnice NGC 3603. Snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Za přírodní ‚divadelní oponou‘ je zde skryta jedna z nejzářivějších a nejkompaktnějších hvězdokup naší Galaxie. Hvězdokupa také obsahuje tu nejhmotnější hvězdu, jaká byla dosud ‘zvážena’.
Největší sluneční dalekohled bude postaven na vrcholu sopky Haleakala, Maui, Havajské ostrovy, v nadmořské výšce 3 084 m n. m. Dalekohled ATST bude vybaven objektivem o průměru 4 m. Stane se světovou vlajkovou lodí při výzkumu magnetických jevů ve sluneční atmosféře.
Rozdíly v četnosti a rychlosti kometárních impaktů na povrch velkých Jupiterových měsíců Ganymed a Kallisto před asi 3,8 miliardami roků mohou vysvětlit velké rozdíly ve složení jejich povrchu a vnitřních struktur. Vyplývá to ze závěrů výzkumu pracovníků Southwest Research Institute.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT identifikovali v cizí galaxii černou díru hvězdné hmotnosti, která je mnohem dále než všechny ostatní dosud známé objekty tohoto typu. Svou hmotností 15krát převyšuje Slunce a je tak druhou nehmotnější hvězdnou černou dírou, kterou známe.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí