V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Aktuality AK
Astronomům se podařilo zobrazit velmi mladého hnědého trpaslíka, který obíhá v těsném sousedství kolem mladé blízké hvězdy podobné Slunci. Předpokládá se, že tento objev může vrhnout nové světlo na počáteční fázi formování naší Sluneční soustavy.
Nedávno absolvovalo šest segmentů beryliového zrcadla pro nový kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sérii kryogenních testů. V průběhu zkoušek byla zrcadla vystavena působení mimořádně nízkých teplot klesajících až na -248 °C, což umožnilo technikům dodavatele změřit s mimořádnou přesností, jak se mění tvar zrcadla při ochlazování.
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.
Asi před 100 milióny roků se jeden trojhvězdný systém pohyboval v chaotické centrální části naší Galaxie. Toto trio se dostalo příliš blízko k obří galaktické černé díře, která jednu z hvězd zachytila a další dvě doslova vymrštila mimo Mléčnou dráhu. Pohybují se napříč oblohou rychlostí 2,5 miliónu km za hodinu.
Termín temná energie je označení, které používají vědci pro sílu, jež způsobuje zrychlující se rozpínání vesmíru. Zatímco existence tohoto jevu byla zjištěna již v roce 1998, jeho příčina je stále neznámá. Fyzikové předpokládají, že nejlepší cestou k prověření navržených teorií je velmi přesné měření velkorozměrové struktury známého vesmíru.
Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.
Doposud družice WISE objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.
Na základě zpracování dat, která během čtyř let shromáždila americká kosmická sonda Cassini, výzkumný tým astronomů získal řadu důkazů, že hladina jezer na jižní polokouli Titanu klesala v tomto období zhruba o 1 m/rok. Toto snižování hladiny je důsledkem sezónního odpařování kapalného metanu v jezerech.
Dvě kosmické sondy obíhající kolem planety Mars poskytly nezvratné důkazy, že v dávných dobách byla voda přítomna rovněž na severní polokouli Marsu, což znamená, že takřka celý povrch rudé planety mohl být před několika miliardami roků obyvatelný. Nyní můžeme říci, že planeta Mars se měnila v globálním měřítku působením kapalné vody zhruba před 4 miliardami roků.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz