Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Kosmická sonda Cassini objevila již před časem obrovské gejzíry nad jižním pólem Saturnova měsíce Enceladus. V pondělí 11. srpna 2008 sonda znovu prolétla v těsné blízkosti měsíce. 
„Počítadlo“ na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo znamená počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění.
Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení.
Díky jedinečně bystrému pohledu interferometru na VLT/ESO mohli být prvně astronomové svědky vzniku prachoplynného obalu okolo explodující hvězdy. 
V článku, který byl tento týden uveřejněn v časopise Nature, byla po dlouhé době potvrzena předpověď intenzivního světelného vyzařování, vysílaného těmito akrečními disky. Svou roli zde sehrály také dalekohledy ESO/VLT.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu „probudily k životu“.
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety.
Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování družic na vzdálených oběžných drahách.
Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Dvě studie na základě dat z americké sondy MRO odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz