Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Asteroid Lutetia je, jak se zdá, „otlučeným“ tělesem s velkým množstvím kráterů. Evropská sonda Rosetta vyslala na Zemi první snímky pořízené během těsného průletu kolem planetky, které ukazují nejspíše prvotní objekt z počátků Sluneční soustavy, který má za sebou četné srážky.
Samotný průlet sondy Rosetta byl velkolepým úspěchem, při němž byly bezchybně vykonány plánované experimenty. V nejmenší vzdálenosti od planetky prolétla sonda v sobotu 10. července 2010 v 18:10 SELČ. V tom okamžiku pozorovaly přístroje sondy povrch planetky ze vzdálenosti 3 162 km.
Pořízené snímky ukazují, že povrch planetky Lutetia je pokryt velkým množstvím kráterů, vzniklých při četných impaktech za uplynulých 4,5 miliardy roků její existence. Jak se sonda blížila k asteroidu, obrovská prohlubeň ve tvaru „mísy“ postupně pokrývala téměř celý povrch planetky v důsledku její vlastní rotace. Tyto fotografie potvrdily, že Lutetia je podlouhlým tělesem s maximální délkou kolem 130 km.
Fotografie, pořízené aparaturou OSIRIS (Optical, Spectroscopic, and Infrared Remote Imaging System) na palubě sondy Rosetta, byly získány jak širokoúhlou kamerou, tak pomocí teleobjektivu. V době největšího přiblížení byly pořízeny fotografie s rozlišením 60 m na celém povrchu planetky Lutetia.
„Myslím si, že se jedná o velmi starý objekt. Dnes večer jsme měli možnost pozorovat těleso z období formování naší Sluneční soustavy,“ říká Holger Sierks (Max Planck Institute for Solar System Research, Lindau, SRN), hlavní vědecký pracovník kamery OSIRIS.
Průlet kolem planetky
Kosmická sonda Rosetta prolétla kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s během krátkého okamžiku. Avšak kamery a ostatní vědecké přístroje pracovaly několik hodin a některé dokonce několik dnů před vlastním průletem, a budou sledovat planetku i následně po průletu. Krátce po těsném průletu začala Rosetta vysílat na Zemi první data ke zpracování.
Lutetia byla záhadným objektem pro astronomy již mnoho let. Pomocí pozemních dalekohledů bylo zjištěno, že se planetka projevuje zavádějícími charakteristikami. V některých ohledech se podobala asteroidům typu C, tj. prvotním tělesům pocházejícím z období formování naší planetární soustavy. Podle jiných charakteristik vypadala spíše jako planetka typu M. Tyto planetky jsou zdrojem železných meteoritů, jsou obvykle červenější a pravděpodobně se jedná o rozbitá jádra podstatně větších objektů.
Nové fotografie a další data z ostatních vědeckých přístrojů sondy Rosetta a jejího modulu Philae pomohou tuto záhadu rozluštit, avšak bude to nějakou dobu trvat.
Detektory studovaly planetku Lutetia
Během průletu kolem planetky pracovaly veškeré vědecké přístroje sondy. Do výzkumu planetky se zapojily i některé přístroje modulu Philae, který je určen k přistání na povrchu komety. Společně byly hledány důkazy o přítomnosti řídké atmosféry a magnetického pole, studováno bylo složení povrchu a zjišťována průměrná hustota planetky Lutetia.
Byl rovněž učiněn pokus o zachycení případných zrníček prachu, která se mohou volně pohybovat v blízkosti planetky a uskutečnění jejich analýzy palubními přístroji. Výsledky tohoto experimentu budou publikovány po vyhodnocení dat.
Průletem kolem planetky byl splněn jeden z hlavních vědeckých cílů sondy Rosetta. Nyní bude pokračovat v letu ke svému hlavnímu cíli: v plánu je její navedení na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v roce 2014. Po dobu několika měsíců bude doprovázet kometu na její oběžné dráze kolem Slunce. Společně s kometou se bude pohybovat ze vzdálenosti odpovídající dráze planety Jupiter směrem ke Slunci. V listopadu 2014 dojde k odhození přistávacího modulu Philae, který přistane na povrchu jádra cílové komety.
V současné době probíhá analýza získaných dat o planetce Lutetia, která byla terčem výzkumu prostřednictvím jednotlivých přístrojů na palubě sondy Rosetta. Ještě před 24 hodinami byla planetka neznámým objektem. Nyní, díky sondě Rosetta, vydala některá svá tajemství.
Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEM44DZOFBG_index_0.html
autor: František Martinek