Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Asteroid Lutetia je, jak se zdá, „otlučeným“ tělesem s velkým množstvím kráterů. Evropská sonda Rosetta vyslala na Zemi první snímky pořízené během těsného průletu kolem planetky, které ukazují nejspíše prvotní objekt z počátků Sluneční soustavy, který má za sebou četné srážky.
Samotný průlet sondy Rosetta byl velkolepým úspěchem, při němž byly bezchybně vykonány plánované experimenty. V nejmenší vzdálenosti od planetky prolétla sonda v sobotu 10. července 2010 v 18:10 SELČ. V tom okamžiku pozorovaly přístroje sondy povrch planetky ze vzdálenosti 3 162 km.
Pořízené snímky ukazují, že povrch planetky Lutetia je pokryt velkým množstvím kráterů, vzniklých při četných impaktech za uplynulých 4,5 miliardy roků její existence. Jak se sonda blížila k asteroidu, obrovská prohlubeň ve tvaru „mísy“ postupně pokrývala téměř celý povrch planetky v důsledku její vlastní rotace. Tyto fotografie potvrdily, že Lutetia je podlouhlým tělesem s maximální délkou kolem 130 km.
Fotografie, pořízené aparaturou OSIRIS (Optical, Spectroscopic, and Infrared Remote Imaging System) na palubě sondy Rosetta, byly získány jak širokoúhlou kamerou, tak pomocí teleobjektivu. V době největšího přiblížení byly pořízeny fotografie s rozlišením 60 m na celém povrchu planetky Lutetia.
„Myslím si, že se jedná o velmi starý objekt. Dnes večer jsme měli možnost pozorovat těleso z období formování naší Sluneční soustavy,“ říká Holger Sierks (Max Planck Institute for Solar System Research, Lindau, SRN), hlavní vědecký pracovník kamery OSIRIS.
Průlet kolem planetky
Kosmická sonda Rosetta prolétla kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s během krátkého okamžiku. Avšak kamery a ostatní vědecké přístroje pracovaly několik hodin a některé dokonce několik dnů před vlastním průletem, a budou sledovat planetku i následně po průletu. Krátce po těsném průletu začala Rosetta vysílat na Zemi první data ke zpracování.
Lutetia byla záhadným objektem pro astronomy již mnoho let. Pomocí pozemních dalekohledů bylo zjištěno, že se planetka projevuje zavádějícími charakteristikami. V některých ohledech se podobala asteroidům typu C, tj. prvotním tělesům pocházejícím z období formování naší planetární soustavy. Podle jiných charakteristik vypadala spíše jako planetka typu M. Tyto planetky jsou zdrojem železných meteoritů, jsou obvykle červenější a pravděpodobně se jedná o rozbitá jádra podstatně větších objektů.
Nové fotografie a další data z ostatních vědeckých přístrojů sondy Rosetta a jejího modulu Philae pomohou tuto záhadu rozluštit, avšak bude to nějakou dobu trvat.
Detektory studovaly planetku Lutetia
Během průletu kolem planetky pracovaly veškeré vědecké přístroje sondy. Do výzkumu planetky se zapojily i některé přístroje modulu Philae, který je určen k přistání na povrchu komety. Společně byly hledány důkazy o přítomnosti řídké atmosféry a magnetického pole, studováno bylo složení povrchu a zjišťována průměrná hustota planetky Lutetia.
Byl rovněž učiněn pokus o zachycení případných zrníček prachu, která se mohou volně pohybovat v blízkosti planetky a uskutečnění jejich analýzy palubními přístroji. Výsledky tohoto experimentu budou publikovány po vyhodnocení dat.
Průletem kolem planetky byl splněn jeden z hlavních vědeckých cílů sondy Rosetta. Nyní bude pokračovat v letu ke svému hlavnímu cíli: v plánu je její navedení na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v roce 2014. Po dobu několika měsíců bude doprovázet kometu na její oběžné dráze kolem Slunce. Společně s kometou se bude pohybovat ze vzdálenosti odpovídající dráze planety Jupiter směrem ke Slunci. V listopadu 2014 dojde k odhození přistávacího modulu Philae, který přistane na povrchu jádra cílové komety.
V současné době probíhá analýza získaných dat o planetce Lutetia, která byla terčem výzkumu prostřednictvím jednotlivých přístrojů na palubě sondy Rosetta. Ještě před 24 hodinami byla planetka neznámým objektem. Nyní, díky sondě Rosetta, vydala některá svá tajemství.
Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEM44DZOFBG_index_0.html
autor: František Martinek