Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Zatímco v průběhu minulého víkendu prolétla evropská kometární sonda Rosetta kolem planetky Lutetia, naopak „recyklovaná“ americká sonda si to namířila na kosmické rendezvous s kometou. Pod novým označením Deep Impact/Epoxi směřuje ke kometě 103P/Hartley 2 a kolem tohoto ledového „tuláka“ prolétne 4. listopadu 2010. Avšak nejprve sonda – která původně směřovala v roce 2005 k jiné kometě – musela absolvovat gravitační manévr v blízkosti Země.
Kosmická sonda Epoxi prolétla kolem Země 27. června 2010 a využila gravitačního působení naší planety ke zvýšení vlastní rychlosti za účelem dosažení požadované dráhy k cílové kometě.
Členové vědeckého týmu NASA z Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, v současné době analyzují data zaslaná sondou na Zemi během průletu kolem planety k přesnému určení její trajektorie za účelem přípravy budoucího průletu kolem komety a jejího výzkumu.
Kosmická sonda Epoxi byla původně zkonstruována pro NASA pod názvem Deep Impact. Při jejím průletu kolem komety 9P/Tempel 1 se od mateřské sondy oddělilo pouzdro (impaktor), které bylo záměrně navedeno na kolizní dráhu s kometou. Při vzájemné srážce došlo k vyvržení části kometárního materiálu, což umožnilo studovat složení jádra komety.
Během nedávného průletu mateřské sondy kolem Země se nepočítalo s pořízením žádných snímků naší planety. Informoval o tom Michael A'Hearn (University of Maryland), hlavní vědecký pracovník mise Epoxi.
Protože průlet kolem Země měl odlišný průběh, než jaký se očekává u komety Hartley 2, krátký průlet sondy rovněž nebyl využit ani jako generální zkouška pro následnou pozorovací kampaň. Skutečnou pozorovací kampaň bude sonda vykonávat po dobu 3 měsíců včetně okamžiku největšího přiblížení ke kometě 4. listopadu 2010.
V době průletu kolem jádra komety bude probíhat pozorování prostřednictvím tří přístrojů sondy, kterými jsou dva dalekohledy pro viditelné světlo a jeden infračervený spektrometr.
Epoxi je prodloužená mise meziplanetární sondy s názvem Deep Impact. Její pojmenování je odvozeno z jejích dvou výzkumných úkolů: Extrasolar Planet Observation and Characterization (EPOCh) a Deep Impact Extended Investigations (DIXI).
Doposud byly detailně zblízka zkoumány pouze čtyři komety. V tomto případě budeme mít vůbec první příležitost studovat dvě různé komety aparaturou na jedné kosmické sondě. To je výborná příležitost k porovnání získaných dat. Sledování komety Hartley 2 přístroji sondy Deep Impact/Epoxi bude zahájeno 5. září 2010. Ke kometě, kolem níž prolétne rychlostí 12,3 km/s, se nejvíce přiblíží na vzdálenost 700 km. Odhadovaný průměr jádra komety je 1,2 km.
Zdroj: http://www.space.com/missionlaunches/epoxi-comet-hartley2-rendezvous-100709.html
autor: František Martinek