Galaxie M 31 v novém světle

Dvě evropské kosmické observatoře spojily své síly, aby nám ukázaly galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy v novém světle. Observatoř Herschel Space Observatory ukázala v detailu vzhled prstence, v němž vznikají nové hvězdy, a to v rozlišení, jaké doposud v oboru infračerveného záření nebylo dostupné. Kosmická observatoř XMM-Newton zase zaregistrovala rentgenové záření, které produkují umírající hvězdy.

V období vánoc roku 2010 obě již zmiňované kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton společně pozorovaly nejbližší velkou spirální galaxii M 31. Jedná se o galaxii podobnou naší Galaxii – obě obsahují několik stovek miliard hvězd. Pořízené fotografie patří mezi nejpodrobnější snímky galaxie v oboru dalekého infračerveného záření, jaké kdy byly pořízeny a které zřetelně ukazují, že zde mohou vzniknout ještě další hvězdy.

Citlivost na daleké infračervené záření umožňuje družici Herschel spatřit oblaka studeného prachu a plynu, kde se mohou zrodit nové hvězdy. Uvnitř těchto oblaků je ukryto velké množství tzv. kokonů (zámotků) obsahujících vznikající hvězdy. Každá hvězda se smršťuje v pomalém gravitačním procesu, který může trvat i stovky miliónů roků. Jakmile hvězda dosáhne dostatečně vysoké hustoty, začne zářit rovněž ve viditelném světle. Vynoří se z rodného oblaku a stane se pozorovatelnou běžnými pozemními dalekohledy.

Spirálních galaxií je velké množství, avšak galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy je zajímavá tím, že obsahuje velký prachový prstenec, jež obklopuje její jádro ve vzdálenosti zhruba 75 000 světelných let a který můžeme pozorovat v oboru infračerveného záření. Někteří astronomové předpokládají, že tento prstenec obsahující velké množství prachu se mohl vytvořit v důsledku nedávné kolize s jinou galaxií. Nové snímky z družice Herschel odhalily velmi spletité detaily nejméně pěti koncentrických prstenců prachu s probíhající tvorbou hvězd.

Do snímku pořízeného v oboru infračerveného záření byla „vložena“ data z evropské rentgenové družice XMM-Newton, která byla získána ve stejnou dobu. Zatímco v infračerveném oboru můžeme pozorovat vznikající hvězdy, rentgenové záření obvykle ukazuje konec hvězdného vývoje.

Kosmická observatoř XMM-Newton upozornila na stovky zdrojů rentgenového záření v galaxii M 31, z nichž je mnoho soustředěno do oblasti kolem jádra, kde jsou hvězdy pochopitelně namačkány jedna vedle druhé. Některé z nich při explozi odhodily spoustu materiálu, který se šíří mezihvězdným prostorem. V jiných případech se jedná o dvojhvězdy, uvězněné v gravitační spirále smrti.

Obrázky pořízené v oboru infračerveného a rentgenového záření jsou důkazem toho, že je nemožné získat veškeré informace pozemními dalekohledy, protože tyto vlnové délky jsou pohlcovány zemskou atmosférou. Na mihotavé světlo hvězd je ze Země vskutku nádherný pohled, avšak ve skutečnosti nám může povědět méně než polovinu celého příběhu. Viditelné světlo nám ukazuje dospělé hvězdy, zatímco infračervené záření poskytuje informace o hvězdných „batolatech“ a rentgenové záření představuje jejich smrtelnou agonii.

Abychom podrobně zmapovali život hvězd, potřebujeme je pozorovat v průběhu celého jejich vývoje, a to je oblast, v níž velmi přispěly kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton.

Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMY1K0SDIG_index_0.html a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=48188

autor: František Martinek