Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.
Evropská jižní observatoř ESO uzavřela kontrakt s architektonickou kanceláří Auer+Weber na návrh rozšíření svého ústředí v Garchingu u Mnichova (Německo). Kancelářská budova moderního stylu poskytne prostor pro rostoucí počet zaměstnanců v Garchingu a bude místem zrodu technologických inovací potřebných pro ambiciózní projekty ESO, jako je dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Po předpokládaném dokončení na konci roku 2013 přispěje rozšíření ústředí ESO významně k rozvoji celého vědeckého centra v Garchingu.
Velmi malý Saturnův měsíc Enceladus (průměr 500 km) obíhající daleko za vnějším okrajem prstenců planety nás naplňuje příslibem, že zde možná existují mikroorganismy. Během série nebezpečně těsných průletů objevila kosmická sonda NASA s názvem Cassini doslova gejzíry vody tryskající z jeho povrchu, či spíše z podpovrchového zásobníku kapalné vody. Tyto výtrysky, které pronikají skrz trhliny v ledové kůře měsíce, mohou vynášet na povrch přítomné mikroorganismy.
Třebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků.
Astronomové určili poloměr protoplanetárního disku, z kterého se v dávných dobách vytvořila naše Sluneční soustava. Jeho vnější okraj se nacházel ve vzdálenosti 80krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Vědecká práce o tomto objevu byla přijata k publikování v časopise The Astronomical Journal.
V červnu roku 1770 navštívila naši Zemi neobyčejná kometa. Jedná se o vůbec nejtěsnější průlet komety kolem Země v historii astronomických pozorování. Další návrat komety ke Slunci měl nastat v roce 1782, k čemuž ale nedošlo. Pierre-Simon Laplace problém objasnil zjištěním, že kometa byla při setkání s Jupiterem vyvržena ven ze Sluneční soustavy.
Nové výsledky získané pomocí ‚lovce exoplanet‘ spektrografu HARPS naznačují, že v zónách života kolem slabých hvězd se velmi často vyskytují kamenné planety jen o málo větší než Země. Mezinárodní tým astronomů na základě těchto pozorování odhaduje, že v Galaxii existují až desítky miliard takových planet. Až sto jich pak pravděpodobně leží v těsném okolí Slunce. Jedná se o první přímé měření četnosti výskytu exoplanet typu super-Země u červených trpaslíků, kteří reprezentují až 80% hvězd naší Galaxie.
Na základě počítačových simulací bylo zjištěno, že obrovská seskupení hvězd (tzv. kulové hvězdokupy) jsou pouze „pozůstalí“ po velkém masakru, ke kterému došlo před 13 miliardami roků. Při této události byla zničena většina jejich menších sourozenců. Při svém stáří 13 miliard roků jsou tyto kulové hvězdokupy téměř tak staré jako samotný vesmír.
Použitím radioteleskopů a dalekohledů pro infračervenou oblast získali astronomové velmi důležitý pohled na první rozhodující fázi vzniku hvězd. Nová pozorování vzbuzují naději, že pomohou astronomům pochopit počáteční etapu postupných událostí, během kterých se obrovský oblak plynů a prachu zhroutí do hustého jádra, z kterého se nakonec vytvoří nová hvězda.
Dne 17. 3. 2012 oslavila dvojice družic GRACE desáté výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci je pojmenovali jako Tom a Jerry, protože jedna druhou „pronásleduje“ na stejné oběžné dráze. Po startu vykonaly obě družice již více než 55 000 oběhů kolem Země po polární dráze ve výšce 450 až 500 km nad zemským povrchem.