Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18.9.2019 v 15.30 hod se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomické kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyly to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Astronomové objevili obří vznikající hvězdokupu

Astronomové objevili obří vznikající hvězdokupu

06.01.2014

W49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.

Radioteleskop Submillimeter Array (SMA), který provozuje Smithsonian Astrophysical Observatory, pronikl svým pohledem skrz prachový závoj a poskytnul astronomům první zřetelný pohled na tuto hvězdnou porodnici. Na základě pozorování vědci odhalili přítomnou aktivní oblast tvorby nových hvězd, která je „krmena“ proudy padajícího plynu.

Byli jsme doslova ohromeni různorodými útvary, které jsme spatřili na snímcích z radioteleskopu,“ říká hlavní autor článku Roberto Galván-Madrid, který byl vedoucím tohoto výzkumu (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA a European Southern Observatory, ESO).

Objekt W49A se nachází ve vzdálenosti 36 000 světelných roků od Země, na opačné straně naší Galaxie (Mléčné dráhy). Představuje blízký exemplář druhu mimořádně intenzivní tvorby hvězd většinou pozorované v galaxiích označovaných jako „starburts galaxy“, v nichž hvězdy vznikají zhruba 100krát rychleji než v naší Galaxii.

Srdce objektu W49A doposud kupodivu obsahuje obrovskou kompaktní hvězdokupu. Přibližně 100 000 hvězd se nachází uvnitř prostoru o průměru pouhých 10 světelných roků. Na rozdíl od prostoru v okolí Slunce, kde na průměr 10 světelných roků připadá méně než 10 hvězd. Během několika miliónů roků tato obří hvězdokupa uprostřed W49A bude téměř tak hustá, jako známé kulové hvězdokupy.

Radioteleskop SMA rovněž pomohl odhalit spletitou síť filamentů dopravujících plyn do centra oblasti velmi podobným způsobem, jako na Zemi přivádějí potoky vodu do mohutných řek. Plynné filamenty v objektu W49A vytvářejí 3 velké proudy (vpravo dole), které dopravují plynný materiál na stavbu nových hvězd do centrální oblasti rychlostí přibližně 2 km/s.

Vyšší hustota než průměrná pomáhá hvězdokupě v objektu W49A přežít. Většina hvězdokup v galaktickém disku se velmi rychle rozplyne, jejich hvězdy migrují pryč každá zvlášť v důsledku rušivého působení gravitačních sil. To je důvod, proč žádný z tehdejších „sourozenců“ Slunce nezůstal v jeho blízkosti. Protože hvězdokupa W49A je velmi kompaktní, může zůstat neporušená několik miliard roků.

Pomocí radioteleskopu SMA bylo mapováno rozložení molekulárního plynu uvnitř objektu W49A s mimořádným rozlišením. Ukázalo se, že centrální oblast W49A o průměru 30 světelných roků je několiksetkrát hustější než průměrná molekulární mračna v naší Galaxii. Úhrnem tato mlhovina obsahuje plyn v množství přibližně jednoho miliónu hmotností Slunce, převážně v podobě molekulárního vodíku.

Předpokládáme, že podobné uspořádání struktury pozorované v objektu W49A je poměrně běžné u hmotných hvězdokup,“ dodává spoluautor článku Hauyu Baobab Liu (Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics (ASIAA) z Taiwanu.

Mapa vytvořená na základě pozorování v oboru rádiového záření znázorňuje odlišné hustoty molekulárního oblaku o průměru 30 světelných roků v centru útvaru W49A. Čím světlejší barva, tím vyšší hustota molekulárního plynu. Nejjasnější oblast na mapě (uprostřed obrázku) má průměr méně než 3 světelné roky a obsahuje zásoby molekulárního plynu v rozsahu přibližně 50 000 hmotností Slunce.

Článek byl publikován v prosinci 2013 ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: http://www.cfa.harvard.edu/news/2013-31

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje