V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce
16.12.2013
V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.
Poslední pojízdná laboratoř – sovětský Lunochod 2 – přistála na Měsíci 15. 1. 1973. A poslední sondou, která plánovaně přistála na povrchu Měsíce, je zatím poslední exemplář sovětských sond Luna s pořadovým číslem 24. Na povrchu Měsíce přistála 18. 8. 1976, tj. před 37 roky. Na Zemi dopravila malé množství vzorků měsíční horniny.
Přistání čínské sondy se uskutečnilo v oblasti Sinus Iridium, což je tmavá pánev na přivrácené polokouli Měsíce zaplněná lávou, která utuhla před miliardami roků. Sonda Chang´e-3 (start 1. 12. 2013) byla nejprve navedena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Později bylo její pericentrum sníženo na 15 km. Při přistávacím manévru sonda motorickým manévrem snížila svoji rychlost z 1,7 km/s prakticky na nulu.
Ve výšce přibližně 100 m nad povrchem sonda zastavila klesání a pomocí laserového výškoměru, radaru a dalších přístrojů „zkontrolovala“ místo, kam měla dosednout. Úkolem tohoto průzkumu bylo zjistit, zda se zde nevyskytují velké balvany či prudké svahy, které by mohly ohrozit průběh přistávacího manévru.
Protože automatický přistávací systém byl „spokojen“ s charakterem povrchu, sonda pokračovala v sestupu na měsíční povrch. K vypnutí motorů došlo ve výšce 3 až 5 metrů nad povrchem, odkud sonda bezpečně dopadla volným pádem na čtyři přistávací nohy. O několik minut později bylo potvrzeno rozložení panelů slunečních baterií.
Několik hodin po přistání byla pojízdná laboratoř dopravena pomocí rampy na měsíční povrch a po vlastní ose (na 6 kolech) se vzdálila od přistávacího modulu. Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů se vozítko Yutu zastavilo, vyfotografovalo mateřskou sonda, což sonda opětovala a pořídila snímky pojízdné laboratoře samostatně stojící na měsíčním povrchu. Nyní vozítko čeká několikakilometrová jízda a výzkum měsíčního povrchu.
Hmotnost čínského roveru je 140 kg. Jeho úkolem bude (kromě vědeckých výzkumů) především prověření nových technologií k zabezpečení měkkého přistání, fungování samotné pojízdné laboratoře včetně „přežití“ několika měsíčních nocí trvajících zhruba 2 týdny, kdy teplota na povrchu Měsíce klesne na -180 °C. Další pojízdná laboratoř, kterou na Měsíc dopraví sonda Chang´e-4, se už zaměří na komplexnější výzkum. Na rok 2017 plánuje Čína vyslání sondy Chang´e-5, která se pokusí o odběr vzorků měsíční horniny a jejich dopravu na Zemi.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/china/change3/131214landing/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies