O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce
16.12.2013
V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.
Poslední pojízdná laboratoř – sovětský Lunochod 2 – přistála na Měsíci 15. 1. 1973. A poslední sondou, která plánovaně přistála na povrchu Měsíce, je zatím poslední exemplář sovětských sond Luna s pořadovým číslem 24. Na povrchu Měsíce přistála 18. 8. 1976, tj. před 37 roky. Na Zemi dopravila malé množství vzorků měsíční horniny.
Přistání čínské sondy se uskutečnilo v oblasti Sinus Iridium, což je tmavá pánev na přivrácené polokouli Měsíce zaplněná lávou, která utuhla před miliardami roků. Sonda Chang´e-3 (start 1. 12. 2013) byla nejprve navedena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Později bylo její pericentrum sníženo na 15 km. Při přistávacím manévru sonda motorickým manévrem snížila svoji rychlost z 1,7 km/s prakticky na nulu.
Ve výšce přibližně 100 m nad povrchem sonda zastavila klesání a pomocí laserového výškoměru, radaru a dalších přístrojů „zkontrolovala“ místo, kam měla dosednout. Úkolem tohoto průzkumu bylo zjistit, zda se zde nevyskytují velké balvany či prudké svahy, které by mohly ohrozit průběh přistávacího manévru.
Protože automatický přistávací systém byl „spokojen“ s charakterem povrchu, sonda pokračovala v sestupu na měsíční povrch. K vypnutí motorů došlo ve výšce 3 až 5 metrů nad povrchem, odkud sonda bezpečně dopadla volným pádem na čtyři přistávací nohy. O několik minut později bylo potvrzeno rozložení panelů slunečních baterií.
Několik hodin po přistání byla pojízdná laboratoř dopravena pomocí rampy na měsíční povrch a po vlastní ose (na 6 kolech) se vzdálila od přistávacího modulu. Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů se vozítko Yutu zastavilo, vyfotografovalo mateřskou sonda, což sonda opětovala a pořídila snímky pojízdné laboratoře samostatně stojící na měsíčním povrchu. Nyní vozítko čeká několikakilometrová jízda a výzkum měsíčního povrchu.
Hmotnost čínského roveru je 140 kg. Jeho úkolem bude (kromě vědeckých výzkumů) především prověření nových technologií k zabezpečení měkkého přistání, fungování samotné pojízdné laboratoře včetně „přežití“ několika měsíčních nocí trvajících zhruba 2 týdny, kdy teplota na povrchu Měsíce klesne na -180 °C. Další pojízdná laboratoř, kterou na Měsíc dopraví sonda Chang´e-4, se už zaměří na komplexnější výzkum. Na rok 2017 plánuje Čína vyslání sondy Chang´e-5, která se pokusí o odběr vzorků měsíční horniny a jejich dopravu na Zemi.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/china/change3/131214landing/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz