Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

16.12.2013

V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.

Poslední pojízdná laboratoř – sovětský Lunochod 2 – přistála na Měsíci 15. 1. 1973. A poslední sondou, která plánovaně přistála na povrchu Měsíce, je zatím poslední exemplář sovětských sond Luna s pořadovým číslem 24. Na povrchu Měsíce přistála 18. 8. 1976, tj. před 37 roky. Na Zemi dopravila malé množství vzorků měsíční horniny.

Přistání čínské sondy se uskutečnilo v oblasti Sinus Iridium, což je tmavá pánev na přivrácené polokouli Měsíce zaplněná lávou, která utuhla před miliardami roků. Sonda Chang´e-3 (start 1. 12. 2013) byla nejprve navedena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Později bylo její pericentrum sníženo na 15 km. Při přistávacím manévru sonda motorickým manévrem snížila svoji rychlost z 1,7 km/s prakticky na nulu.

Ve výšce přibližně 100 m nad povrchem sonda zastavila klesání a pomocí laserového výškoměru, radaru a dalších přístrojů „zkontrolovala“ místo, kam měla dosednout. Úkolem tohoto průzkumu bylo zjistit, zda se zde nevyskytují velké balvany či prudké svahy, které by mohly ohrozit průběh přistávacího manévru.

Protože automatický přistávací systém byl „spokojen“ s charakterem povrchu, sonda pokračovala v sestupu na měsíční povrch. K vypnutí motorů došlo ve výšce 3 až 5 metrů nad povrchem, odkud sonda bezpečně dopadla volným pádem na čtyři přistávací nohy. O několik minut později bylo potvrzeno rozložení panelů slunečních baterií.

Několik hodin po přistání byla pojízdná laboratoř dopravena pomocí rampy na měsíční povrch a po vlastní ose (na 6 kolech) se vzdálila od přistávacího modulu. Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů se vozítko Yutu zastavilo, vyfotografovalo mateřskou sonda, což sonda opětovala a pořídila snímky pojízdné laboratoře samostatně stojící na měsíčním povrchu. Nyní vozítko čeká několikakilometrová jízda a výzkum měsíčního povrchu.

Hmotnost čínského roveru je 140 kg. Jeho úkolem bude (kromě vědeckých výzkumů) především prověření nových technologií k zabezpečení měkkého přistání, fungování samotné pojízdné laboratoře včetně „přežití“ několika měsíčních nocí trvajících zhruba 2 týdny, kdy teplota na povrchu Měsíce klesne na -180 °C. Další pojízdná laboratoř, kterou na Měsíc dopraví sonda Chang´e-4, se už zaměří na komplexnější výzkum. Na rok 2017 plánuje Čína vyslání sondy Chang´e-5, která se pokusí o odběr vzorků měsíční horniny a jejich dopravu na Zemi.

 

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/china/change3/131214landing/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies