Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK

Tento pestrobarevný snímek zachycující kulovou hvězdokupu označenou NGC 6362 byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. V kombinaci s novým záběrem centrální části této hvězdokupy pořízeným Hubblovým vesmírným teleskopem (NASA/ESA) poskytuje snímek opravdu úžasný pohled na tento nepříliš známý objekt. Kulové hvězdokupy jsou většinou složeny z desítek tisíc velmi starých hvězd, ale mohou obsahovat také hvězdy, které vypadají překvapivě mladé.

Jedna z nejméně hmotných supermasivních černých děr byla objevena uprostřed spirální galaxie NGC 4178, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Bylo zjištěno, že centrální černá díra má hmotnost menší než 200 000 hmotností Slunce. To je mimořádně malá hmotnost pro supermasivní černou díru v centru galaxie.

Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.


Na obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.

Mnoho nově objevených planetárních soustav obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!

Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety.

Během sedmi nocí se podařilo získat 5429 měření zákrytových proměnných hvězd. Ze zajímavých případů jsem pro tentokrát vybral pozorování zákrytové dvojhvězdy V 699 Cyg, která kromě své skoro neproměnnosti přinesla další překvapení. Podrobný popis výsledků fotometrie z roku 1999 a informace o historii pozorování V 699 Cyg je obsažen v práci M.M. Zakirova.

Společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd. Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. cirkumbinární planety obíhající kolem dvou hvězd.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí