Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Nový záběr získaný teleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile zachycuje vlnící se filament kosmického prachu, který je přes 10 světelných let dlouhý. V některých místech ukrývá nově zrozené stálice, v jiných jsou hustá oblaka plynu na pokraji zhroucení, jež povede k tvorbě dalších hvězd. Jedná se o jednu z nejbližších oblastí hvězdotvorby vzhledem k Zemi. Částice kosmického prachu jsou zde tak chladné, že ke spatření jejich slabé záře je potřeba využít vlnových délek kolem 1 mm, právě takových, jaké detekuje kamera LABOCA na dalekohledu APEX.
Mezinárodní tým astronomů pravděpodobně objevil obyvatelnou super-Zemi obíhající kolem blízké hvězdy. Při oběžné době kolem 28 dnů a minimální hmotnosti 4,5krát převyšující hmotnost naší Země obíhá nová planeta uvnitř tzv. obyvatelné zóny v okolí hvězdy, kde ani příliš vysoká, ani příliš nízká teplota umožňuje výskyt kapalné vody na povrchu planety.
Mars Express – kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA – získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu.
Dalekohled ESO/VLT získal zatím nejdetailnější infračervené záběry ‚hvězdné porodnice‘ v mlhovině Carina. Zviditelnil tak mnohé dosud skryté struktury rozptýlené v této působivé nebeské krajině plynu, prachu a mladých hvězd. Tento snímek patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy VLT pořídil.
Nové vědecké výzkumy odhalily, že rozšíření prvních suchozemských rostlin na povrch kontinentů před 470 milióny roků vyvolalo sérii ledových dob. Článek o tomto objevu byl vypracován pod vedením pracovníků univerzit v Exeteru a Oxfordu a publikován 1. 2. 2012 v časopise Nature Geoscience.
Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o ruském projektu Veněra-D, jehož cílem bude po roce 2017 podrobný výzkum Venuše. To však není jediný připravovaný projekt, který by měl přispět ke studiu stále ještě záhadné planety. Z ruské strany by měl na misi Veněra-D navázat projekt sondy Veněra-Glob.
Nový snímek hvězdné porodnice NGC 3324 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Intenzivní ultrafialové záření několika mladých horkých hvězd nutí oblak plynu zářit pestrými barvami a doslova vyhloubilo obrovskou dutinu v okolním plynu a prachu.
Japonská vláda dala oficiálně zelenou realizaci projektu Hayabusa-2. Jeho úkolem bude odběr vzorků horniny z blízkozemního asteroidu a jejich doprava na Zemi. Start sondy Hayabusa-2 se musí uskutečnit v červenci 2014, aby bylo dosaženo plánovaného cíle – asteroidu (162173) 1999 JU3, jehož velikost dosahuje 980 m.
Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.