V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Aktuality AK

Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

Mnozí z vás si jistě všimli, že v posledních dnech se na internetu, převážně na webech věnujících se astronomii, objevují fotky zelenkavé komety pořízené v různých částech světa. Kromě toho zde lidé píší zkušenosti a zážitky s jejím pozorováním, a to dokonce i z měst. O jakou kometu se tedy jedná a můžeme ji vidět pouhým okem?

Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jakto, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce "honí" za objevy nových obyvatelných světů jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?

Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.


Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 – což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.

Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.

Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.

Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí