Aktuality AK

Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky.

Evropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.

Dlouhodobý výzkum Merkuru – nejbližší planety ke Slunci – provádí sonda NASA s názvem MESSENGER, která byla vypuštěna 3. 8. 2004. Po gravitačních manévrech při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru byla na oběžnou dráhu kolem cílové planety navedena 18. 3. 2011. Během téměř dvouleté činnosti uskutečnila celou řadu objevů, mj. potvrdila přítomnost vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech.

Ani po pečlivém hledání v datech z družice Chandra nebyly nalezeny žádné důkazy přítomnosti neutronové hvězdy, což naznačuje, že se zde může nacházet mnohem exotičtější objekt. Při výbuchu supernovy se pravděpodobně zrodila černá díra. Může se dokonce jednat o nejmladší černou díru v naší Galaxii, jejíž stáří je asi 1 000 let.

Mladé hvězdokupy, které vznikly v naší Galaxii, mohou pomoci vystopovat tvary spirálních ramen Mléčné dráhy. Astronomové si jsou jisti tím, že naše Galaxie má spirální strukturu. Předpokládají, že by bylo možné pozorovat stovky uprchlých hvězd, které se pohybují vysoko nad i pod galaktickou rovinou. Určením jejich dráhy se snad podaří vystopovat jejich původ.

Je škoda, že během měsíců, které mají dlouhé noci, je v poslední době špatné počasí. Tudíž během prvního měsíce roku 2013 jsem pozoroval pouze 2 noci a pořídil celkem 2346 měření. Zajímavostí tohoto měsíce bylo vyhlášení pozorovací kampaně eruptivní hvězdy V 711 Tau, kdy bylo provedeno souběžné pozorování pomocí infračerveného teleskopu Herschel, spektroskopická pozorování v Ondřejově a bylo potřeba získat i fotometrická data.

Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.