Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Plynná exoplaneta o hmotnosti Země

Plynná exoplaneta o hmotnosti Země

09.01.2014

Mezinárodní tým astronomů objevil první exoplanetu s hmotností podobnou Zemi na základě pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu), která obdržela označení KOI-314c. Jedná se o nejmenší planetu co do hmotnosti a přesně změřeného průměru. Kupodivu, ačkoliv její hmotnost je stejná jako u Země, její průměr je o 60 % větší. Z toho vyplývá, že musí být obklopena mimořádně hustou plynnou atmosférou.

Tato exoplaneta má pravděpodobně stejnou hmotnost jako Země, avšak zcela určitě není Zemi podobná,“ říká David Kipping (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA), hlavní autor objevu. „Ukazuje se, že zřejmě neexistuje zcela jasná dělící čára mezi kamennými planetami podobnými Zemi a velkými planetami zcela pokrytými vodou či plynnými obry.“

David Kipping prezentoval tento objev na tiskové konferenci při příležitosti konání 223. schůze Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society).

Astronomové získali informace o exoplanetě na základě zpracování měření, která uskutečnila družice Kepler (NASA). Planeta KOI-314c obíhá kolem slabě svítící hvězdy typu červeného trpaslíka, který je od Země vzdálen přibližně 200 světelných roků. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 23 dny. Povrchová teplota planety byla určena zhruba na 100 °C – je zde příliš horko na to, aby tu mohly existovat formy života, jaké známe na Zemi.

Průměrná hustota exoplanety KOI-314c je pouze o 30 % vyšší než hustota vody. To naznačuje, že je zahalena do husté atmosféry z vodíku a hélia o tloušťce několika stovek kilometrů. Svoji existenci mohla zahájit jako tzv. mini-Neptun, který postupně ztratil významnou část své atmosféry v důsledku ohřevu intenzivním zářením mateřské hvězdy.

Určit hmotnost tak malé planety je problematické. Většinou astronomové určují hmotnosti exoplanet na základě změření nepatrných odchylek v poloze mateřské hvězdy, které jsou vynuceny gravitací obíhající planety. Tato tzv. metoda radiálních rychlostí je obtížně použitelná u planet s hmotností Země a menší. Dosavadním držitelem rekordu byla exoplaneta Kepler-78b, jejíž hmotnost převyšuje hmotnost Země o 70 %.

Pro určení hmotnosti planety KOI-314c použili astronomové jinou metodu známou jako transit-timing variations (TTV – časování tranzitů, tj. změny okamžiků přechodů). Tuto metodu lze použít pouze v případě, kdy kolem hvězdy obíhá více než jedna planeta. Vzájemná přitažlivost planet způsobuje nepatrné změny v čase, kdy planety přecházejí přes kotouček mateřské hvězdy.

Spíše než pozorování změn v poloze hvězdy v podstatě pozorujeme změny v poloze planety,“ vysvětluje David Nesvorny, další autor studie ze Southwest Research Institute (SwRI). „Družice Kepler pozorovala tranzity dvou planet přes kotouček hvězdy znovu a znovu při každém jejich dalším oběhu. Na základě přesně změřených okamžiků tranzitů jsme byli schopni zjistit, že dvě pozorované exoplanety jsou uzamčeny ve složitém kosmickém tanci. Nepatrné změny v posunu tranzitů nám umožnily přesně určit hmotnosti obou exoplanet.“

Druhá exoplaneta soustavy (KOI-314b, na připojené kresbě je znázorněna v pozadí) má přibližně stejnou velikost jako KOI-314c, avšak má podstatně vyšší hustotu a tudíž je asi 4krát hmotnější než Země. KOI-314b vykoná jeden oběh kolem hvězdy za 13 dnů, což znamená, že je v rezonanci 5:3 se vzdálenější planetou.

Tento mimořádný objev je výsledkem projektu zaměřeného na pátrání po exoměsících, obíhajících kolem exoplanet, v datech z astronomické družice Kepler.

Zdroj: http://www.cfa.harvard.edu/news/2014-01

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje