Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Který kamenný měsíc má vysoký obsah dusíku v atmosféře, podobnou geologii jako Země, obdobu koloběhu vody v přírodě, jezera s kapalnými uhlovodíky a poměrně dobré vyhlídky na udržení možného života? Odpověď zní: Titan – úchvatný měsíc planety Saturn.
V úvodu článku je představa umělce, zachycující jezera kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan.
Dne 15. října 2011 se v evropském sídle ESO v Garchingu u Mnichova (Bavorsko, Německo) uskutečnil Den otevřených dveří Evropské jižní observatoře. Tisíce návštěvníků měly možnost pomoci při stavbě modelu největšího plánovaného zrcadla na světě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) ve skutečné velikosti a zažít, jak vypadá práce pro ESO.
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO!
Chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw dnes slavnostně podepsali dohodu týkající se plánovaného dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Smlouva mezi ESO a Chilskou vládou obsahuje darování pozemků pro výstavbu teleskopu, stejně jako dlouhodobou koncesi na vytvoření přilehlého ochranného pásma a vyjádření podpory Chilské vlády zřízení observatoře E-ELT.
Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládají, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy salinity povrchové vrstvy oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na nové poznatky mezinárodní kosmické mise, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů – klíčové složky zemského klimatu.