Aktuality AK

Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.

Vědci odhalili fyziku, která stojí za neobvyklým chováním super vzplanutí hvězd. Slunce generuje sluneční erupce, které mohou ovlivnit Zemi, přičemž ty nejintenzivnější mohou způsobit výpadky proudu a narušení komunikace po celém světě. Tyto sluneční erupce jsou však relativně mírné ve srovnání se „super erupcemi“, které zaznamenaly mise NASA s názvem Kepler a TESS. Tyto „super záblesky“ pocházejí z hvězd a jsou 100 až 10 000krát jasnější než ty na Slunci.

Nedávná studie vedená výzkumným pracovníkem Gran Sasso Science Institute Manuelem Arcou Seddou a publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society journal (MNRAS), vrhá nové světlo na mechanismy, které vedou ke vzniku záhadných středně-hmotných černých děr (IMBH). Jedná se o objekty s hmotností mezi několika stovkami a desítkami tisíc hmotností Slunce, které by mohly představovat spojení mezi jejich menšími příbuznými: hvězdnými černými dírami a superhmotnými obry, kteří obývají centra galaxií.

Kamera NIRCam vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) odhalila malé, slabé galaxie splývající s většími v raném vesmíru a vyřešila záhadu detekovaného vodíkového světla, které mělo být zakryto. Tento objev, spolu s pokročilými simulacemi, vrhá nové světlo na formování a vývoj galaxií v raném vesmíru.

Astronomové pozorovali pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST za použití kamery WFC3 nejmenší exoplanetu, kde byla v její atmosféře detekována vodní pára. Planeta GJ 9827 d (Gliese 9827 d) s pouhým přibližně dvojnásobným průměrem než Země by mohla být příkladem potenciálních planet s atmosférou bohatou na vodu jinde v naší Galaxii.

Vrtulník NASA Ingenuity Mars Helicopter, který tvořil historii, ukončil svou misi na rudé planetě poté, co mnohonásobně překonal očekávání a uskutečnil o desítky letů více, než bylo plánováno. Zatímco vrtulník zůstává ve vzpřímené poloze a komunikuje s pozemními dispečery, snímky jeho letu z 18. ledna odeslané na Zemi tento týden ukazují, že jeden nebo více jeho rotorových listů utrpělo poškození během přistání a již není schopen dalšího letu.

Mezinárodní tým výzkumníků vedený Mungo Frostem z výzkumného centra SLAC v Kalifornii získal nové poznatky o vzniku diamantového deště na ledových planetách, jako je Neptun a Uran, a to pomocí rentgenového laseru European XFEL v Schenefeldu. Výsledky také poskytují vodítka ke vzniku komplexních magnetických polí těchto planet.

Astronomové si mohou položit některé z nejzákladnějších otázek, které existují; od toho, zda jsme ve vesmíru sami až po to, jaká je povaha tajemné temné energie a temné hmoty tvořící většinu vesmíru. Nyní velká skupina astronomů z celého světa staví dosud největší optický dalekohled – Extrémně velký dalekohled (ELT) – v Chile. Jakmile bude dalekohled v roce 2028 dokončen, mohl by poskytnout odpovědi, které změní naše znalosti o vesmíru. Úvodní fotografie pokračující výstavby dalekohledu ELT byla pořízena v polovině roku 2023.

Astronomové objevili nejstarší pozorovanou černou díru, která se datuje od úsvitu vesmíru, a zjistili, že „požírá“ svou hostitelskou galaxii až k smrti. Mezinárodní tým vedený univerzitou v Cambridge použil vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) k detekci černé díry, která pochází z doby 400 milionů let po Velkém třesku, tedy z období před více než 13 miliardami let. Výsledky, o nichž hlavní autor Roberto Maiolino říká, že jsou „obrovským skokem vpřed“, jsou uvedeny v časopise Nature.

Větrem ošlehané hromady prachu, nebo vrstvy ledu? Sonda Mars Express (ESA) znovu studovala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Její nálezy naznačují přítomné vrstvy vodního ledu táhnoucí se několik kilometrů pod povrchem – jedná se o nejvíce vody, jaké kdy bylo v této části planety nalezeno.