Aktuality AK

Vědci spojují dvě dávná masová vymírání s blízkými výbuchy supernov, které mohly poškodit zemskou atmosféru a způsobit celosvětový úbytek biologické rozmanitosti. Nová studie naznačuje, že nejméně dvě z masových vymírání na Zemi mohly být vyvolány silnými účinky blízkých výbuchů supernov. Vědci z Keele University navrhují, že tyto mohutné hvězdné výbuchy, způsobené kolapsem a explozí hmotných hvězd, mohly vážně narušit zemskou atmosféru. Výbuchy mohly zničit ozónovou vrstvu, vyvolat kyselé deště a vystavit život na Zemi nebezpečným úrovním ultrafialového záření ze Slunce.

Webbův teleskop pozoroval galaxii, která je v historii vesmíru tak raná, že by neměla vykazovat jasnou světelnou stopu – ale ve skutečnosti vykazuje. Tento překvapivý maják možná donutí astronomy přehodnotit způsob vývoje raného vesmíru. Úžasný objev vesmírného teleskopu může přepsat naše představy o počátcích vesmíru.

Tento snímek Zhúlóng, nejvzdálenější dosud objevené spirální galaxie, ukazuje její pozoruhodně dobře definovaná spirální ramena, centrální starou výduť a velký disk s rodícími se hvězdami, který se podobá struktuře Mléčné dráhy.

Marsovské vozítko Curiosity (NASA) pozorovalo 30. dubna 2023 své stopy vzdalující se do dálky v místě přezdívaném „Ubajara“. Na tomto místě Curiosity objevilo siderit, minerál, který může pomoci vysvětlit osud hustší dávné atmosféry planety. Výzkum vozítka Curiosity agentury NASA prokázal koloběh uhlíku na dávném Marsu a přiblížil vědce k odpovědi na otázku, zda byl na rudé planetě někdy možný život.

Astronomové využívající kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) objevili v atmosféře exoplanety K2-18 b chemické otisky dimethylsulfidu (DMS) a/nebo dimethyldisulfidu (DMDS). Na Zemi jsou DMS a DMDS produkovány pouze živými organismy, především mikroby, jako je mořský fytoplankton. Přestože zdrojem těchto molekul v atmosféře planety K2-18 b může být neznámý chemický proces, výsledky jsou zatím nejsilnějším důkazem, že na této planetě může existovat život.

Na publikovaném snímku je zachycena dvojhvězda v okamžiku, kdy první bílý trpaslík právě explodoval a vrhá materiál na svého blízkého průvodce, který je také na pokraji exploze. K této události dojde přibližně za 23 miliard let, avšak obě hvězdy explodují během pouhých 4 sekund.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídil dosud nejpodrobnější snímek planetární mlhoviny NGC 1514 díky unikátním pozorováním ve střední oblasti infračerveného záření. Webbův snímek zvýrazňuje nuance mlhoviny, zejména její „rozmazané“ prachové prstence a „díry“ v centrální růžové oblasti, kde došlo k průniku materiálu. Dvě centrální hvězdy, které se na Webbově snímku jeví jako jedna, vytvářely tuto scénu po tisíce let - a budou v tom pokračovat další tisíce let.

Umělecká představa systému K2-360, na níž je zobrazena velmi hustá super-země K2-360 b (červená) na extrémně blízké oběžné dráze kolem své hvězdy podobné Slunci, se vzdálenějším průvodcem K2-360 c (modrá) v pozadí. Spalující teploty na K2-360 b, která dokončí oběžnou dráhu za pouhých 21 hodin, pravděpodobně způsobují roztavený nebo částečně roztavený povrch.

Titan se díky svému povrchu bohatému na organické látky a hlubokému podpovrchovému oceánu může zdát jako hlavní kandidát na mimozemský život, ale nový výzkum naznačuje, že případný život na něm by byl velmi omezený.

Podle nejnovější studie se masivní černá díra v srdci galaxie v souhvězdí Panny probouzí a v pravidelných intervalech vysílá intenzivní rentgenové záblesky, které vědce zmátly. Astronomové dříve neměli příliš mnoho důvodů věnovat pozornost galaxii SDSS1335+0728, která je od Země vzdálená 300 milionů světelných let.