Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO pořídili pomocí interferometru Very Large Telescope Interferometer (VLTI) snímek červeného veleobra WOH G64 zahaleného prachem. WOH G64 se nachází ve vzdálenosti přibližně 160 000 světelných let v souhvězdí Mečouna. Hvězda, známá také jako IRAS 04553-6825, 2MASS J04551048-6820298 nebo TIC 30186593, je součástí Velkého Magellanova mračna, jedné z malých galaxií, které obíhají kolem naší Galaxie. S velikostí zhruba 2 000krát větší než naše Slunce je WOH G64 klasifikována jako červený veleobr.
„Objevili jsme kokon ve tvaru vejce, který těsně obklopuje hvězdu,“ řekl Keiichi Ohnaka, astrofyzik z Universidad Andrés Bello. „Jsme nadšeni, protože to může souviset s drastickým vyvržením materiálu z umírající hvězdy před výbuchem supernovy. Zatímco astronomové pořídili asi dva tucty snímků hvězd v naší Galaxii a odhalili jejich vlastnosti, nespočet dalších hvězd sídlí v jiných galaxiích, které jsou tak daleko, že detailní pozorování byť jediné z nich bylo nesmírně náročné – a to až doposud.“
Keiichi Ohnaka a jeho kolegové se již dlouho zajímali o hvězdu WOH G64. Již v letech 2005 a 2007 využili VLTI, aby se dozvěděli více o vlastnostech této hvězdy a v následujících letech pokračovali v jejím studiu. Skutečný snímek hvězdy však stále unikal. Pro získání požadovaného obrazu museli počkat na vývoj jednoho z přístrojů druhé generace, GRAVITY.
Poté, co porovnali nové výsledky s jinými předchozími pozorováními WOH G64, s překvapením zjistili, že hvězda za posledních deset let pohasla. „Zjistili jsme, že hvězda v posledních 10 letech prochází výraznými změnami, což nám poskytuje vzácnou příležitost sledovat život hvězdy v reálném čase,“ uvedl profesor Gerd Weigelt, astronom z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. V závěrečné fázi svého života se červení veleobři, jako je WOH G64, zbavují vnějších vrstev plynu a prachu v procesu, který může trvat tisíce let.
„Tato hvězda je jednou z nejextrémnějších svého druhu a každá drastická změna ji může přiblížit k explozivnímu konci,“ řekl Jacco van Loon, ředitel Keele Observatory, Keele University. „Tento vyvržený materiál může být také zodpovědný za stmívání a za nečekaný tvar prachového kokonu kolem hvězdy,“ uvedli astronomové.
Nový snímek ukazuje, že kokon je protáhlý, což vědce překvapilo, protože na základě předchozích pozorování a počítačových modelů očekávali jiný tvar. Domnívají se, že vejčitý tvar kokonu lze vysvětlit buď vyvržením z hvězdy, nebo vlivem dosud neobjeveného hvězdného průvodce. Vzhledem k tomu, že hvězda je stále slabší, je pořízení dalších snímků z její blízkosti stále obtížnější, a to i pro VLTI.
Nicméně plánované aktualizace přístrojového vybavení teleskopu, jako je budoucí GRAVITY+, slibují, že se to brzy změní. „Podobná následná pozorování pomocí přístrojů ESO budou důležitá pro pochopení toho, co se ve hvězdě děje,“ řekl Keiichi Ohnaka.
Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/vlti-image-red-supergiant-large-magellanic-cloud-13446.html a https://www.eso.org/public/news/eso2417/
autor: František
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí