Aktuality AK

Astronomové vedeni Durhamskou univerzitou objevili jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny, s hmotností více než 30 miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce, a to s využitím gravitační čočky a superpočítačových simulací na zařízení DiRAC HPC. Tato průkopnická technika, která simuluje světlo putující vesmírem, umožnila vědcům přesně předpovědět dráhu světla, jak je vidět na skutečných snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Objev byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nejschůdnějším vysvětlením je, že ledové částice z prstenců prší dolů do atmosféry Saturnu a způsobují její zahřívání. Tohoto názoru jsou astronomové, kteří analyzovali několik datových souborů získaných Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST, kosmickou sondou Cassini, sondami Voyager 1 a 2 a misí International Ultraviolet Explorer (IUE). To by mohlo být způsobeno dopadem mikrometeoritů, bombardováním částicemi slunečního větru, slunečním ultrafialovým zářením nebo elektromagnetickými vlnami, které zachycují elektricky nabitý prach.

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Nový výzkum poskytuje silné důkazy o sopečné činnosti na Venuši. Studie identifikovala více než jeden kilometr čtvereční sopečný kráter, který změnil tvar a rostl během osmi měsíců v roce 1991. Takové změny jsou na Zemi spojeny s vulkanickou činností, buď prostřednictvím erupcí nebo pohybu magmatu, které způsobují kolaps a expanzi stěn kráterů. Tento objev nabízí nový náhled do geologie Venuše, sesterské planety Země, která, přestože je podobná velikostí a hmotností, postrádá deskovou tektoniku.

Vzhledem ke svému potenciálu pro využití zdrojů in-situ budoucími průzkumnými misemi na Měsíc a dalšími vesmírnými projekty přitahuje měsíční povrchová voda značnou pozornost. Nyní výzkumná skupina vedená profesorem Sen Hu z Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd (CAS) zjistila, že impaktní skleněné kuličky v měsíční půdě nalezené sondou Chang'e-5 (CE5) obsahují určité množství vody.

Nová mise NASA k obřímu měsíci Saturnu – Titanu – má odstartovat v roce 2027. Až dorazí v polovině 30. let 20. století k cíli, zahájí cestu objevů, která by mohla přinést nové chápání vývoje života ve vesmíru. Tato mise nazvaná Dragonfly ponese přístroj nazvaný Dragonfly Mass Spectrometer (DraMS), který má vědcům pomoci zdokonalit se v chemii při práci na Titanu. Může také vrhnout nové světlo na druhy chemických kroků, ke kterým došlo na Zemi a které nakonec vedly ke vzniku života, nazývaného prebiotická chemie.

Astronomové učinili s pomocí nových infračervených měření převratný objev. Tým mezinárodních výzkumníků, včetně geologů z univerzity v Heidelbergu, identifikoval dříve neznámou třídu asteroidů. Pomocí infračervené spektroskopie byli vědci schopni charakterizovat tato malá nebeská tělesa. Nově objevené asteroidy se nacházejí v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jsou podobné trpasličí planetě Ceres – tedy bohaté na vodu. Počítačové simulace naznačují, že tyto asteroidy byly přesunuty do současné polohy v pásu asteroidů krátce po svém vzniku v důsledku složitých dynamických procesů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Od svého startu v roce 1990 je Hubbleův vesmírný teleskop HST meziplanetárním pozorovatelem počasí, který dohlíží na převážně plynné vnější planety a jejich neustále se měnící atmosféru. Mise kosmických sond NASA k vnějším planetám nám poskytly krátkodobý detailní pohled na tyto atmosféry, ale Hubbleova ostrost a citlivost udržuje současný pohled na kaleidoskop komplexních aktivit planet v průběhu času.

Vzorky z asteroidu Ryugu odebrané japonskou sondou Hayabusa 2 obsahují dusíkaté organické sloučeniny, včetně nukleobáze uracil, která je součástí RNA. Výzkumníci analyzovali vzorky asteroidu Ryugu shromážděné kosmickou sondou Hayabusa 2 Japonské vesmírné agentury JAXA a našli uracil – jednu z informačních jednotek, které tvoří RNA, molekuly, které obsahují pokyny pro stavbu a provoz živých organismů. Ve stejných vzorcích byla detekována také kyselina nikotinová, známá také jako vitamín B3 nebo niacin, který je důležitým kofaktorem metabolismu v živých organismech.

Zachování vodního ledu v mělkých hloubkách a nízkých zeměpisných šířkách na Marsu by mělo významné důsledky jak pro vědecký výzkum, tak pro budoucí pilotovaný průzkum. Během 54. konference o lunárních a planetárních vědách, která se konala ve Woodlands v Texasu, vědci oznámili převratný objev reliktního ledovce poblíž rovníku Marsu. Tento ledovec se nachází ve východním Labyrinthus Noctis na souřadnicích 7° 33′ jižní šířky, 93° 14′ západní délky a jeho objev je významným ukazatelem přítomnosti povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné historii, a to i v blízkosti rovníku. Toto zjištění také naznačuje potenciální existenci ledu v mělkých hloubkách v regionu, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucí pilotovaný výzkum.