Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Díky ostrému rozlišení přístroje pro střední infračervenou oblast MIRI (Mid Infrared Instrument) Webbova teleskopu (JWST) se podařilo zaostřit detaily vnějšího prstence galaxie Sombrero a získat tak informace o rozložení prachu. Galaxie Sombrero se nachází ve vzdálenosti přibližně 28 milionů světelných let v souhvězdí Panny.
Tato spirální galaxie, známá také jako Messier 104, M104 nebo NGC 4594, byla objevena 11. května 1781 francouzským astronomem Pierrem Méchainem. Její průměr je přibližně 49 000 světelných let – je tedy asi třikrát menší než naše Galaxie.
Galaxie Sombrero má velmi masivní centrální výduť a nachází se v ní supermasivní černá díra. Hvězdný ostrov vidíme z boku, pod úhlem 6 stupňů jižně od její roviny. Její tmavý prachový pruh dominuje pohledu.
„Hrudkovitý charakter prachu, v němž přístroj MIRI detekoval molekuly obsahující uhlík, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky, může naznačovat přítomnost mladých hvězdotvorných oblastí,“ uvedli astronomové ve svém prohlášení. „Na rozdíl od některých galaxií studovaných pomocí Webbova teleskopu, včetně například galaxie Messier 82, kde se rodí desetkrát více hvězd než v Mléčné dráze, však galaxie Sombrero není zvláštním ohniskem tvorby hvězd. V prstencích této galaxie vzniká méně než jedna sluneční hmotnost hvězd ročně, zatímco v Mléčné dráze zhruba dvě sluneční hmotnosti ročně.“
Publikovaný obrázek porovnává pohled na slavnou galaxii Sombrero ve středním infračerveném světle (nahoře) a ve viditelném světle (dole). Přístroj MIRI vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhaluje hladký vnitřní disk galaxie, zatímco snímek Hubbleova vesmírného dalekohledu ve viditelném světle ukazuje velkou a protáhlou záři centrální výduti hvězd.
„Supermasivní černá díra v centru galaxie Sombrero, známá také jako aktivní galaktické jádro (AGN), je poměrně klidná, a to i při své hmotnosti 9 miliard solárních hmotností,“ poznamenali vědci. „Je klasifikována jako AGN s nízkou svítivostí, která pomalu pojídá přitékající materiál z galaxie a zároveň vysílá jasný, relativně malý výtrysk (tzv. jet). V galaxii Sombrero také přebývá asi 2 000 kulových hvězdokup, což je soubor statisíců starých hvězd, které drží pohromadě gravitace,“ uvedli také vědci.
Tento typ systému slouží astronomům jako pseudolaboratoř pro studium hvězd – tisíce hvězd v jednom systému se stejným stářím, ale různými hmotnostmi a dalšími vlastnostmi je zajímavou příležitostí pro srovnávací studie.
Na snímku z přístroje MIRI jsou na pozadí vesmíru galaxie různých tvarů a barev. Různé barvy těchto galaxií v pozadí mohou astronomům něco napovědět o jejich vlastnostech, včetně toho, jak jsou daleko.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-image-sombrero-galaxy-13452.html a https://phys.org/news/2024-11-sombrero-galaxy-dazzles-webb-images.html
autor: František Martinek