V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude vyřazena z provozu v roce 2030 po více než 32 letech nepřetržité služby. Přirozeně vyvstávají otázky, co nahradí tuto stanici, která sloužila jako bašta pro životně důležitý výzkum a mezinárodní spolupráci ve vesmíru. Čína v minulosti naznačila, že její vesmírná stanice Tiangong („nebeský palác“) bude nástupcem a rivalem ISS a nabídne astronautům z jiných zemí alternativní platformu pro provádění výzkumu na nízké oběžné dráze. V rámci toho Čína nedávno oznámila plány na zdvojnásobení velikosti Tiangongu v příštích letech.
Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.
Pomocí observatoře H.E.S.S. (High Energy Stereoscopic System) v Namibii vědci detekovali výjimečně vysokoenergetické gama paprsky z pulsaru Vela, což zpochybňuje zavedené teorie o pulzních gama paprscích z takových hvězd. Tyto gama paprsky s energetickými hladinami 200krát intenzivnějšími než jakákoliv předchozí pozorování z pulsaru Vela přiměly výzkumníky k přehodnocení mechanismů, které stojí za tak silnými emisemi. Observatoř H.E.S.S. zaznamenala fotony z pulsaru Vela o energii 20 teraelektronvoltů.
Astronomové používající vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zveřejnili úžasné nové snímky mlhoviny v Orionu, difuzní mlhoviny nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orionu. Úvodní obrázek z Webbovy kamery NIRCam ukazuje mlhovinu v Orionu, její hvězdy a mnoho dalších objektů v bezprecedentním vysokém rozlišení v oboru blízkého infračerveného záření. Mnoho mladých hvězd je obklopeno hustými disky plynu a prachu, kde se mohou vytvářet planety. V jiných případech jsou tyto disky ničeny intenzivním ultrafialovým zářením a silným větrem z nejhmotnějších hvězd v oblasti.
Planetologové už dávno vědí, že Merkur se zmenšuje po miliardy let. Přestože se jedná o planetu nejblíže Slunci, její nitro se ochlazuje, protože vnitřní teplo uniká pryč. To znamená, že hornina (a v ní i přítomný kov), ze které se skládá, se musí mírně smrštit. Není však známo, do jaké míry se planeta dnes stále zmenšuje – a pokud ano, jak dlouho to pravděpodobně bude pokračovat. Nyní nový článek, publikovaný v Nature Geoscience, nabízí nový pohled.
Důkazy o extrémním úbytku hmoty před výbuchem u nedávno objevené supernovy naznačují, že v posledním roce života hvězdy se toho může stát mnohem více, než se dříve myslelo. Nově objevená blízká supernova, jejíž hvězda v roce před explozí vyvrhla hmotu odpovídající hmotnosti Slunce, zpochybňuje standardní teorii hvězdného vývoje. Nová pozorování dávají astronomům lepší pohled na to, co se děje v posledním roce před smrtí a výbuchem hvězdy.
Díky nejnovějšímu satelitnímu katalogu družice Gaia od Evropské kosmické agentury (ESA) dosáhl mezinárodní tým vedený astronomy z pařížské observatoře – PSL a CNRS nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Tato studie otevírá důležité otázky v kosmologii, zejména o množství temné hmoty obsažené v naší Galaxii.
Messier 87 (M87) je obří eliptická galaxie nacházející se asi 53 milionů světelných let daleko v souhvězdí Panny. V dubnu 2019 zveřejnili astronomové z Event Horizon Telescope (EHT) Collaboration úžasné snímky M87*, supermasivní černé díry v centru galaxie Messier 87. Je známo, že M87* má akreční disk, který dodává hmotu do černé díry. Nyní bylo u M87* zjištěno další prvenství: bylo potvrzeno, že výtrysk vystřelující z černé díry se kolébá, což poskytuje přímý důkaz, že se černá díra M87* otáčí.
Vědci z University of Cambridge objevili nový způsob měření temné energie – tajemné síly, která tvoří více než dvě třetiny vesmíru a je zodpovědná za jeho zrychlující se expanzi. Zjistili, že je možné detekovat a měřit temnou energii studiem galaxie M31 v souhvězdí Andromedy, našeho galaktického souseda, který je na pomalém kolizním kurzu s Mléčnou dráhou.
Po letech očekávání a tvrdé práce týmu NASA OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) je konečně na Zemi návratový modul s kamením a prachem odebraným z asteroidu Bennu. Přistál v neděli 24. 9. 2023 v cílové oblasti testovací a výcvikové střelnice ministerstva obrany v Utahu poblíž Salt Lake City. Během hodiny a půl byla kapsle transportována vrtulníkem do provizorní čisté místnosti zřízené v hangáru na cvičišti, kde je nyní napojena na nepřetržitý proud dusíku.