V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Podle nového výzkumu došlo k migraci obřích planet Sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu – na jejich současné dráhy v období 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Tato zjištění, získaná na základě analýzy enstatitových chondritů s nízkým obsahem železa (EL) a asteroidů rodiny Athor, nabízejí nový pohled na vývoj Sluneční soustavy. Mohou také vrhnout nové světlo na podmínky, které vedly ke vzniku pozemského Měsíce.
Původně se obří planety zformovaly blíže ke Slunci a později se během období orbitální nestability přesunuly do svých současných vzdálenějších poloh. Přesné načasování této nestability bylo obtížné určit, ale dřívější odhady hovořily o horní hranici méně než 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Pro upřesnění této časové osy studovala Chrysa Avdellidouová se svým týmem úlomky planetek z rodiny Athor, které vznikly katastrofickou destrukcí progenitorové planetky přibližně před 3 miliardami let.
Vědci navrhli, že implantace materiálu z této srážky do hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy by mohla pomoci datovat období orbitální nestability. Pomocí modelů termochronometrů, simulací orbitální dynamiky a dat o meteoritech tým identifikoval souvislost mezi chondritovými meteority EL a asteroidy rodiny Athor. Tato souvislost naznačuje, že materiál byl implantován do pásu asteroidů více než 60 milionů let po začátku formování Sluneční soustavy, čímž byla stanovena dolní hranice pro dobu migrace obřích planet.
Studie dále upozorňuje na možnou souvislost mezi tímto obdobím nestability oběžné dráhy a obřím nárazem, který vedl k vytvoření pozemského Měsíce. Vědci předpokládají, že obě události se odehrály ve stejném časovém rozmezí, tedy 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, což naznačuje, že mohou být vzájemně propojeny.
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-ancient-collisions-explain-current-planetary-orbits/ a https://scitechdaily.com/when-giants-moved-tracing-planetary-shifts-that-formed-the-moon/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí