Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Jak dávné srážky vysvětlují současné oběžné dráhy planet
26.11.2024
Credit: NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech
Podle nového výzkumu došlo k migraci obřích planet Sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu – na jejich současné dráhy v období 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Tato zjištění, získaná na základě analýzy enstatitových chondritů s nízkým obsahem železa (EL) a asteroidů rodiny Athor, nabízejí nový pohled na vývoj Sluneční soustavy. Mohou také vrhnout nové světlo na podmínky, které vedly ke vzniku pozemského Měsíce.
Původně se obří planety zformovaly blíže ke Slunci a později se během období orbitální nestability přesunuly do svých současných vzdálenějších poloh. Přesné načasování této nestability bylo obtížné určit, ale dřívější odhady hovořily o horní hranici méně než 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Pro upřesnění této časové osy studovala Chrysa Avdellidouová se svým týmem úlomky planetek z rodiny Athor, které vznikly katastrofickou destrukcí progenitorové planetky přibližně před 3 miliardami let.
Vědci navrhli, že implantace materiálu z této srážky do hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy by mohla pomoci datovat období orbitální nestability. Pomocí modelů termochronometrů, simulací orbitální dynamiky a dat o meteoritech tým identifikoval souvislost mezi chondritovými meteority EL a asteroidy rodiny Athor. Tato souvislost naznačuje, že materiál byl implantován do pásu asteroidů více než 60 milionů let po začátku formování Sluneční soustavy, čímž byla stanovena dolní hranice pro dobu migrace obřích planet.
Studie dále upozorňuje na možnou souvislost mezi tímto obdobím nestability oběžné dráhy a obřím nárazem, který vedl k vytvoření pozemského Měsíce. Vědci předpokládají, že obě události se odehrály ve stejném časovém rozmezí, tedy 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, což naznačuje, že mohou být vzájemně propojeny.
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-ancient-collisions-explain-current-planetary-orbits/ a https://scitechdaily.com/when-giants-moved-tracing-planetary-shifts-that-formed-the-moon/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz