Aktuality AK

Nová studie odhaluje, že na Marsu se mohou dočasně tvořit solné roztoky z tající námrazy během určitých sezónních období, což zpochybňuje dlouhodobé přesvědčení o suché planetě a otevírá nové možnosti při hledání života. Výzkum solanek naznačuje, že oblasti pokryté námrazou jsou nejslibnějšími kandidáty pro budoucí obyvatelnost Marsu a astrobiologický průzkum.

Překvapivý objev v srdci Mléčné dráhy nutí vědce přehodnotit, jak vznikly masivní struktury zvané Fermiho bubliny. Vědci identifikovali husté kapsy studeného plynu skryté uvnitř rozsáhlých, intenzivně horkých mračen známých jako Fermiho bubliny, které se nacházejí uvnitř Mléčné dráhy. Tento objev je v rozporu se stávajícími teoriemi o tom, jak tyto bubliny vznikly, a naznačuje, že jsou mnohem mladší, než se dříve předpokládalo.

Zdánlivě klidná hvězda právě prozradila jedno z nejlépe střežených tajemství vesmíru: v jejím prašném disku se formuje planeta – masivní plynný obr. Po léta se hvězda MP Mus ze souhvězdí Mouchy (Musca) jevila jako bezvýrazná – žádné planety, žádné mezery v disku. Když však vědci použili detailnější snímky z radioteleskopu ALMA a spárovali je s daty o hvězdných vibracích z observatoře Gaia, objevil se dramatický obraz: planeta možná až desetkrát větší než Jupiter, skrytá před očima astronomů. Jedná se o první případ, kdy byl takto skrytý svět detekován touto metodou, což naznačuje, že v discích kolem jiných mladých hvězd by mohlo čekat mnoho dalších rodících se planet.

2,35 miliardy let starý olivínický lunární meteorit objevený v Africe nese unikátní signatury, které vyplňují téměř miliardu let dlouhou mezeru ve vulkanické historii Měsíce. Izotopové a geochemické analýzy naznačují, že hluboko uložené procesy generující teplo poháněly občasné bazaltické erupce dlouho po vzniku bazaltůdopravených na Zemi v programu Apollo. Tento vzácný vzorek zpochybňuje převládající modely měsíčního tepelného vývoje a může ukázat směr, v němž budoucí mise shromáždí nové horniny.

Pomocí kamery ´Alopeke na dalekohledu Gemini North, což je polovina Mezinárodní observatoře Gemini při NSF (National Science Foundation), astronomové pořídili přímé snímky hvězdy Betelgeuze – druhého nejbližšího rudého veleobra k Zemi – a jejího hvězdného společníka.

Podle dvou nových prací publikovaných v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a v časopise Geophysical Research Letters Uran vyzařuje asi o 15 % více energie, než přijímá od Slunce.

Objev více než 15 000 kilometrů starých říčních koryt na Marsu naznačuje, že rudá planeta mohla být kdysi mnohem vlhčí, než se dosud předpokládalo. Vědci zkoumali fluviální řečiště, známé také jako inverzní kanály, napříč Noachis Terra – oblastí v jižní části Marsovy vysočiny. Předpokládá se, že se vytvořily, když sedimenty usazené řekami ztvrdly a později byly obnaženy, když okolní materiál erodoval.

Naše chápání vesmíru začíná Velkým třeskem, okamžikem, kdy se vesmír začal rozpínat do podoby, jakou vidíme nyní. Nukleosyntéza Velkého třesku popisuje, jak původně vznikly pouze nejlehčí prvky: vodík, helium a malá část lithia. Pro prvky těžší než tyto, které astrofyzici nazývají kovy, muselo žít a zemřít mnoho generací hvězd.

Mezinárodní tým vědců poprvé přesně určil okamžik, kdy se kolem vzdálené hvězdy začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) pozorovali vznik prvních zrníček materiálu, z něhož se formují planety – horkých minerálů, které právě začínají kondenzovat. Tento objev představuje první případ, kdy byl identifikován planetární systém v tak raném stadiu svého vzniku, a otevírá okno do minulosti naší vlastní Sluneční soustavy.

Vědci modelovali změny mořské hladiny na tisícileté časové škále za posledních 540 milionů let. Tyto poznatky nabízejí lepší nástroje pro mapování podpovrchových vrstev využívaných při skladování energie a odpadu.