Aktuality AK

Jupiter byl zasažen slunečním větrem a vědci ho konečně zachytili v akci. Mohutná sluneční událost stlačila ochranné magnetické pole Jupitera a způsobila dramatický nárůst teploty na polovině planety. Na základě dat z teleskopů a kosmických sond vědci viděli, jak sluneční vítr vlní atmosféru obra, což naznačuje, že Jupiter a další plynní obři nejsou před hněvem Slunce tak chráněni, jak se dříve soudilo.

Astronomové se při studiu nebeských objektů spoléhají na detailní pozorování, ale kosmický prach mění to, co vidíme, a hvězdy se tak zdají být červenější a matnější, než ve skutečnosti jsou. Aby bylo možné tuto skutečnost korigovat, musí vědci pochopit, jak prach interaguje se světlem.

Astronomové pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) pořídili koronografické snímky planetárních systémů HR 8799 a 51 Eridani. Tato pozorování odhalila čtyři známé plynné planety obíhající kolem hvězdy HR 8799 a jednu planetu v soustavě 51 Eridani. Odhalila také, že všechny planety HR 8799 jsou bohaté na oxid uhličitý.

Dvacetiletá Hubbleova studie planety Uran poskytla cenná data pro pochopení dynamiky atmosféry tohoto vzdáleného ledového obra, který může sloužit jako porovnávací objekt pro studium exoplanet podobné velikosti a složení.

Vědci se dlouhá léta domnívali, že temná energie je konstantní silou, která pohání rozpínání vesmíru. Nová zjištění experimentu DESI však naznačují, že to nemusí být pravda. Vytvořením největší 3D mapy vesmíru, jaká kdy byla zhotovena, vědci zjistili náznaky, že temná energie by se mohla v průběhu času vyvíjet.

Organické molekuly s dlouhým řetězcem dekan, undekan a dodekan. Jedná se o největší organické molekuly dosud objevené na Marsu. Byly zjištěny ve vyvrtaném vzorku horniny nazvaném „Cumberland“, který analyzovala laboratoř pro analýzu vzorků na Marsu ve spodní části vozítka Curiosity agentury NASA. Rover, jehož selfie je na pravé straně snímku, zkoumá kráter Gale od roku 2012. V pozadí řetězců molekul je slabě patrný snímek vrtu Cumberland.

Na tomto novém snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) je vzácný vesmírný jev zvaný Einsteinův prstenec. To, co na první pohled vypadá jako jediná galaxie zvláštního tvaru, jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které od sebe dělí velká vzdálenost. Bližší galaxie v popředí se nachází ve středu snímku, zatímco vzdálenější galaxie v pozadí se zdá být obtočena kolem bližší galaxie a vytváří prstenec.

Emise kationtu trihydrogenu (H^3+) z horních vrstev atmosféry se již více než 30 let používají ke studiu interakcí Jupitera, Saturnu a Uranu s okolním vesmírným prostředím v globálním měřítku a odhalují procesy, které formují polární záře. Navzdory opakovaným pokusům a v rozporu s modely, které předpovídají, že by měl být přítomen, se však ukázalo, že tento iont je na Neptunu nezachytitelný. Nyní astronomové pomocí pozorování z vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) zjistili u Neptunu kationt trihydrogenu, a také výrazné infračervené jižní polární záře.

Erupční aktivita Proximy Centauri je astronomům dobře známá z pozorování ve viditelném světle, ale nová pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) upozorňují na extrémní aktivitu hvězdy na rádiových a milimetrových vlnových délkách.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zachytil nádherný blízký protohvězdný výtrysk známý jako Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50) s dokonale zobrazenou vzdálenější spirální galaxií. Vzhledem k blízkosti tohoto objektu Herbig-Haro k Zemi umožňuje nový složený infračervený snímek výtrysku z mladé hvězdy vědcům zkoumat detaily v malých prostorových měřítkách jako nikdy předtím. Díky Webbovu teleskopu můžeme lépe pochopit, jak může aktivita spojená se vznikem mladých hvězd ovlivnit prostředí, které je obklopuje.