Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Tento kompozitní pohled (vlevo) zobrazující vulkanickou aktivitu na Jupiterově měsíci Io byl vytvořen na základě dat ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, která shromáždila sonda NASA s názvem Juno během průletu kolem měsíce Io 1. března 2023. Pohled na měsíc (ve strakaté šedé a hnědé barvě) poskytla kamera JunoCam. Překryvy červené, žluté a jasně bílé barvy jsou data z přístroje JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper).
Vědci z Cornellovy univerzity využili intenzivní sopečnou činnost na Jupiterově měsíci Io k lepšímu pochopení slapové teploty, která je klíčovým faktorem při vzniku a vývoji planet. Analýzou dat ze sondy Juno tým zjistil, že zvláštní rozmístění sopek na pólech Io, nikoli na rovníku, může hrát významnou roli při vnitřní regulaci tepla na měsíci. Tato studie vrhá světlo na dynamické interakce uvnitř Io a nabízí pohled na možné podpovrchové oceány na jiných měsících, které jsou poháněny podobnými mechanismy ohřevu.
Slapový ohřev na Io
Astronomové z Cornellovy univerzity zkoumali slapové ohřívání – základní proces při vzniku a vývoji planet – a prozkoumali pekelnou vulkanickou krajinu Jupiterova měsíce Io, vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve Sluneční soustavě.
„Slapový ohřev hraje důležitou roli při ohřívání a vývoji oběžné dráhy nebeských těles,“ řekl Alex Hayes, profesor astronomie. „Poskytuje teplo nezbytné pro vznik a udržení podpovrchových oceánů na měsících kolem obřích planet, jako jsou Jupiter a Saturn.“
„Studium nehostinné krajiny sopek na Io vlastně inspiruje vědu k hledání života,“ řekla hlavní autorka Madeline Pettine, doktorandka astronomie.
Zkoumáním dat z průletu sondy Juno astronomové zjistili, že Io má na svých pólech aktivní sopky, které mohou pomáhat regulovat slapový ohřev – který je způsobován třením – v jeho magmatickém nitru.
Výzkum byl publikován v časopise Geophysical Research Letters.
Vulkanická distribuce a interakce
„Gravitace Jupitera je neuvěřitelně silná,“ řekla Pettine. „Vzhledem ke gravitačním interakcím s ostatními měsíci velké planety je Io nakonec šikanován, neustále natahován a stlačován. Díky této slapové deformaci vzniká v měsíci velké množství vnitřního tepla.“
Pettine zjistila překvapivý počet aktivních sopek na pólech Io, na rozdíl od běžnějších rovníkových oblastí. Vnitřní oceány kapalné vody v ledových měsících mohou být udržovány v kapalném stavu slapovým ohřevem, řekla Pettine.
Na severu Io se nacházel shluk čtyř sopek – Asis, Zal, Tonatiuh, jedna nepojmenovaná a jedna samostatná jménem Loki – které byly velmi aktivní a vytrvalé, s dlouhou historií průzkumu prostřednictvím vesmírných misí a pozemních pozorování. Jižní skupina, sopky Kanehekili, Uta a Laki-Oi, vykazovala rovněž silnou aktivitu.
Dlouho žijící čtveřice severních sopek se rozjasnila současně a zdálo se, že na sebe vzájemně reagují. „Všechny se zjasnily a pak ztmavly srovnatelným tempem,“ řekla Pettine. „Je zajímavé pozorovat sopky a sledovat, jak na sebe navzájem reagují.“
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí