Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Federativní republika Brazílie podepsala 29. prosince 2010 formální dohodu o přistoupení k ESO, která jí umožní stát se členským státem Evropské jižní observatoře. Poté, co smlova projde vládní ratifikací, se Brazílie stane prvním mimoevropským a celkově 15. členským státem ESO.
Na ceremoniálu, který se uskutečnil 29. prosince 2010 ve městě Brasilia, podepsali brazilský ministr pro vědu a techniku Sergio Machado Rezende a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw smlouvu o formálním přistoupení, která Brazílii umožní stát se členským státem Evropské jižní observatoře. Brazílie se stane 15. členským státem ESO a její první mimoevropskou členskou zemí. Jelikož se jedná o přistoupení k mezinárodní smlouvě, byla smlouva odeslána ke konečné ratifikaci brazilským parlamentem [1]. Podpis smlouvy následoval po jejím jednohlasném schválení na mimořádném setkání ESO Council dne 21. prosince 2010.
„Přistoupení k ESO představuje nový podnět k rozvoji vědy a technologií v Brazílii, který je součástí vládního úsilí o podporu těchto strategických oblastí v naší zemi,“ říká ministr Rezende.
Historie úspěšné spolupráce Evropské jižní observatoře se státy jižní Ameriky sahá do roku 1963, kdy bylo Chile vybráno jako nejlepší místo pro stavbu prvních observatoří. Přesto se až dodnes žádná mimoevropská země nastala členským státem ESO.
„Přistopení k ESO poskytne brazilské astronomické komunitě plný přístup k nejproduktivnější observatoři světa a brazilskému techologickému průmyslu přinese možnost se podílet na projektu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Organizaci ESO přinese Brazílie nové prostředky a schopnosti, právě v rozhodujícím okamžiku, aby se mohly významně podílet na tomto velkolepém projektu,“ dodává Generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
V rámci projektu E-ELT byla nedávno ukončena fáze návrhů (design phase) a provedena byla také revize, při které byl každý aspekt tohoto velkého projektu znovu prozkoumán mezinárodním panelem nezávislých odborníků. Panel shledal projekt E-ELT jako technicky připravený pro zahájení konstrukční fáze. Konečné rozhodnutí o zahájení stavby E-ELT je očekáváno v průběhu roku 2011.
Prezident ESO Council (výkonného orgánu ESO) Laurent Vigroux uzavírá: „Astronomové v Brazílii budou těžit ze spolupráce se svými evropskými kolegy a přirozeně také z možnosti získat pozorovací čas na dalekohledech světové úrovně, které ESO provozuje na observatořích La Silla a Paranal, stejně jako na radioteleskopu ALMA, který ESO buduje ve spolupráci s dalšími mezinárodními partenery."
Poznámky
[1] Po ratifikaci přístupové smlouvy brazilským parlamentem budou členy ESO následující státy: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching, Germany; Tel: +49-89-3200-6761; Cell: +49-173-3872-621; Email: lars@eso.org
Gonzalo Argandoña; ESO education and Public Outreach Department; Santiago, Chile; Tel: +56-2-463-3258; Cell: +56-9-9-233-6137/+56-9-9-829-4202; Email: gargando@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba