Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Flotilu pozemních slunečních dalekohledů a vesmírných observatoří rozšířila v těchto dnech americká družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jedná se o první astronomickou družici realizovanou NASA v rámci programu Living With a Star (LWS – Život s hvězdou). Start družice o hmotnosti 3 100 kg v ceně 848 miliónů dolarů se uskutečnil 11. února 2010 pomocí nosné rakety Atlas 5.
Družice bude navedena na tzv. geosynchronní dráhu kolem Země ve vzdálenosti 36 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 28,5°. Při pohledu z komunikačního centra bude družice neustále nad obzorem a bude oscilovat nad místem po dráze v podobě osmičky do vzdálenosti 28,5° na obě strany od nebeského rovníku. Zůstane tak v nepřetržitém kontaktu s komunikační stanicí White Sands. Zároveň tak bude minimalizována doba, kdy se družice bude nacházet v zemském stínu.
Pomocí vědeckého vybavení družice budou astronomové zkoumat tzv. kosmické počasí a některé aspekty sluneční aktivity, jako jsou sluneční skvrny, protuberance a výrony koronální hmoty. Během předpokládané pětileté životnosti bude sluneční observatoř studovat vznik slunečních magnetických polí, slunečního větru a slunečních erupcí.
Hlavní vědecké vybavení družice představují 3 přístroje: Helioseismic and Magnetic Imager (HMI), Atmospheric Imaging Assembly (AIA) a Extreme Ultraviolet Variability Experiment (EVE).
Přístroj HMI bude měřit zvukové vlny, které se odrážejí od vnitřních struktur Slunce a vytvářejí obraz jeho podpovrchových oblastí, podobně jako můžeme pomocí ultrazvuku vytvořit snímek ještě nenarozeného dítěte. Tímto způsobem lze studovat i odvrácenou stranu Slunce, která není viditelná ze Země. Přístroj tak bude sledovat pohyb materiálu v hlubinách Slunce.
Další přístroj (AIA) bude pořizovat co 10 sekund snímky s vysokým rozlišením, na nichž budou zachyceny různé vrstvy sluneční atmosféry, což do budoucna umožní astronomům porozumět změnám slunečních magnetických polí, která uvolňují energii pro ohřev sluneční koróny a vznik erupcí. Bude schopen studovat vrstvy s extrémními rozdíly teplot od 5 700 do 1,5 miliónu °C.
Poslední vědecký přístroj – EVE – bude měřit změny intenzity ultrafialového záření. Pomalé změny toku ultrafialového záření Slunce mohou ovlivňovat zemskou atmosféru a změny klimatu. Rychlé změny UV záření mohou zase způsobovat výpadky v radiové komunikaci či poškozovat družice na oběžné dráze kolem Země. Proto bude přístroj EVE měřit intenzitu UV záření Slunce každých 10 sekund.
Přístroje družice budou získávat doposud nepředstavitelné množství informací. Na Zemi bude proudit každou sekundu 150 miliónů bitů dat. To odpovídá stahování 500 000 písní z internetu denně. To je přibližně 50krát více dat, než předávala jakákoliv jiná družice NASA.
Přestože družice bude pořizovat obrovské množství dat, na její palubě není žádné záznamové zařízení. Veškerý objem dat bude neustále přenášen přímo na Zemi. Dalekohledy družice budou doslova „práskat“ jeden snímek za druhým prakticky každou sekundu, přičemž jejich rozlišení bude až 10krát vyšší než u HD (high-definition) televize.
„Přístroje družice budou pozorovat Slunce rychleji, hlouběji a mnohem detailněji než dosavadní sluneční observatoře a překonají tak bariéry prostoru, času a neprůhlednosti, které dlouho bránily v pokroku sluneční fyziky,“ říká Madhulika Guhathukarta, hlavní vedoucí programu Living With a Star. Družice SDO bude pozorovat Slunce prakticky nepřetržitě po dobu minimálně 5 let, avšak autoři projektu předpokládají až desetiletou životnost.
Zdroj: http://www.nasa.gov/home/index.html a http://www.spaceflightnow.com/atlas/av021/100211launch/index.html
autor: František Martinek