Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.
Práce na stavbě dalekohledu Thirty Meter Telescope (TMT), který bude vybaven objektivem o průměru 30 metrů (což je 3krát více než u největších existujících pozemních dalekohledů) budou zahájeny v dubnu 2014 na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. První pozorování by se měla uskutečnit v roce 2022.
Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm, mezi kterými bude mezera pouhých 2,5 mm. Součástí optického systému bude sekundární zrcadlo o průměru 3,1 metru a terciální zrcadlo eliptického tvaru o rozměrech 3,5 x 2,5 metru. Již samozřejmostí je systém adaptivní optiky.
Projekt dalekohledu je připravován v rámci mezinárodní spolupráce univerzit USA a dalších institucí z Kanady, Číny, Indie a Japonska, s velkou finanční podporou nadace Gordon and Betty Moore Foundation.
Astronomové UCLA budou hrát podstatnou roli při vývoji a využívání dalekohledu TMT, který jim umožní studovat různé objekty ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii či v okolních galaxiích. Zaměří se rovněž na výzkum vzniku galaxií na samém okraji pozorovatelného vesmíru, v období krátce po velkém třesku.
„Jedním z důvodů, proč chceme postavit velký dalekohled TMT, je možnost studovat nejzákladnější mechanismy fungování celého vesmíru,“ říká Andrea Ghez, profesorka fyziky a astronomie.
Ve vybavení dalekohledu bude mj. zobrazovací spektrograf IRIS (Infrared Imaging Spectrograph), jeden ze tří vědeckých přístrojů, které budou astronomům k dispozici při výzkumu vesmíru dalekohledem TMT. „IRIS je zobrazovací spektrograf, který snad může být nejlépe popsán jako důmyslná kamera, která bude schopná poskytovat detailní snímky současně na 2000 různých vlnových délkách,“ říká James Larkin, profesor astronomie na UCLA.
„Dalekohled bude poskytovat snímky 3krát ostřejší, než jaké poskytuje v současné době dvojice dalekohledů Keck o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) a mnohokrát ostřejší než snímky pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST,“ říká James Larkin. „Spektrograf IRIS bude schopen zobrazit vznikající exoplanety, které jsou často tak slabé a červené, než aby je bylo možné vyfotografovat menšími dalekohledy.“
„Výzkum vesmíru pomocí tohoto dalekohledu s nevídanou rozlišovací schopností a citlivostí znamená, že budeme možná velice překvapeni tím, co objevíme,“ dodává James Larkin. „IRIS má široký rozsah vědeckých cílů počínaje chemickou analýzou povrchu některých zajímavých měsíců planet (Titan a Europa), vývojem galaxií během uplynulých 13 miliard roků či pátráním po prvních hvězdách, které se zrodily v mladém vesmíru.“
Vědecký přístroj IRIS, vybavený nejcitlivějším spektroskopem pro výzkum vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření, bude schopen poskytnout první reálné vysvětlení fyzikální podstaty raných galaxií, což je jeden z nejdůležitějších cílů výzkumu v kosmologii a astrofyzice.
Na vývoji aparatury IRIS se podílí více než 50 astronomů z USA, Kanady, Japonska a Číny. Značná část klíčových komponentů byla navržena a vyrobena v laboratořích UCLA (UCLA's Infrared Laboratory for Astrophysics). Nový dalekohled TMT umožní astronomům pozorovat nejen mnohem slabší objekty než doposud, nýbrž budou schopni u pozorovaných objektů rozlišit mnohem větší detaily.
Dalšími vědeckými přístroji na dalekohledu TMT budou Wide Field Optical Spectrometer (WFOS) a Infrared Multi-object Spectrometer (IRMS).
Zdroj: http://phys.org/news/2013-08-mission-world-advanced-telescope-major.html a http://www.tmt.org/
autor: František Martinek