V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
V průběhu mise, během které se sonda Rosetta dostala až za oběžnou dráhu planety Jupiter, byla několikrát uvedena do stavu hibernace („zimního spánku“). I v současné době je hibernována, palubní budík ji definitivně probudí 20. ledna 2014. O několik hodin později naváže spojení s pozemním řídícím střediskem.
Po příletu ke kometě bude sonda Rosetta navedena na oběžnou dráhu kolem jádra a v období srpna a září 2014 bude provádět mj. jeho intenzivní mapování za účelem výběru vhodného místa pro přistání a uskutečnění výzkumu přímo „na kometě“. Přistání je naplánováno na listopad 2014. Společně s kometou prolétne sonda nejblíže Slunci 13. srpna 2015.
Na připojených kresbách je znázorněna sonda Rosetta a oddělený modul Philae, jehož úkolem bude poprvé v historii kosmonautiky přistát na ledovém jádru komety (sonda a jádro komety samozřejmě nejsou v měřítku).
Doporučujeme k přečtení článek ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko, který byl publikován 2. 3. 2004, krátce po startu nosné rakety se sondou Rosetta. V článku jsou popsány nejen první okamžiky po startu, ale i plánovaný průběh více jak desetileté mise.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Wake_up_Rosetta
autor: František Martinek