Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Vědci na Marsu objevili elektrické jiskry a mohli by přepsat to, co víme o jeho atmosféře
26.12.2025
přístroje SuperCam na palubě roveru Perseverance
Credit: Nicolas Sarter
Poprvé byly detekovány elektrické jiskry uvnitř marťanských prachových vírů, což mění způsob, jakým vědci chápou atmosféru a klima planety. Na Marsu silný vítr běžně generuje vířivé sloupy jemného prachu. Při průchodu středem dvou takových prachových ďáblů-rarášků (anglicky dust devil) mikrofon přístroje SuperCam, prvního mikrofonu, který byl kdy na Marsu použit, nečekaně zachytil neobvykle intenzivní signály.
Výzkumníci z Institut de recherche en astrophysique et planétologie (CNES/CNRS/ Université de Toulouse) a laboratoře Atmosphères et observations spatiales (CNRS/Sorbonne Université/Université de Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines) později zjistili, že tyto signály odpovídají elektromagnetickým a akustickým jevům elektrických výbojů, podobných malým statickým šokům, které lidé někdy pociťují na Zemi po dotyku kovového předmětu v suchých podmínkách. Ačkoliv vědci takové výboje předpovídali již léta, toto je poprvé, co byly přímo pozorovány v atmosféře Marsu.
Proces, který stojí za těmito událostmi, začíná třením nespočtu drobných prachových zrnek o sebe. Toto tření umožňuje částicím nabírat elektrické náboje, které se později mohou uvolnit jako krátké elektrické oblouky o velikosti jen několika centimetrů a vytvářející slyšitelné rázové vlny.
Na Zemi je také známo, že se prachové částice elektricky nabíjejí, zejména v suchém prostředí, ale skutečné výboje jsou nezvyklé. Mars má však mnohem řidší atmosféru složenou převážně z oxidu uhličitého, což snižuje prahovou hodnotu potřebnou pro vznik jisker a činí tyto výboje mnohem pravděpodobnějšími.
Jiskry mění chemii Marsu
Identifikace těchto elektrických výbojů významně mění pohled vědců na chemii marťanské atmosféry. Zjištění ukazují, že atmosférické podmínky na Marsu mohou generovat dostatek elektrického náboje k urychlení tvorby vysoce oxidačních sloučenin. Tyto reaktivní látky jsou schopny rozkládat organické molekuly na povrchu i mnoho plynů v atmosféře a narušovat tak fotochemickou rovnováhu. Nově potvrzená přítomnost těchto procesů může pomoci vysvětlit, proč se zdá, že metan na Marsu mizí mnohem rychleji, než se očekávalo, což je záhada, která výzkumníky zajímá již několik let.
Elektrické náboje potřebné pro tyto výboje pravděpodobně ovlivňují transport prachu na Marsu, a hrají tak ústřední roli v marsovském klimatu, jehož dynamika zůstává do značné míry neznámá. Mohly by také představovat riziko pro elektronické vybavení současných robotických misí a představovat nebezpečí pro potenciální budoucí mise s lidskou posádkou.
Zvuk otevírá nové okno na Mars
Mikrofon přístroje SuperCam na palubě roveru Perseverance agentury NASA zaznamenal úplně první zvuky na Marsu v roce 2021, den po jeho přistání na planetě. Každý den zapínaný mikrofon nashromáždil přes 30 hodin zvuků z rudé planety: foukání větru, hluk lopatek vrtulníčku Ingenuity a nyní i elektrické výboje. Toto nové pozorování potvrzuje obrovský potenciál akustiky jako nástroje pro planetární průzkum.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz