Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Poprvé byly detekovány elektrické jiskry uvnitř marťanských prachových vírů, což mění způsob, jakým vědci chápou atmosféru a klima planety. Na Marsu silný vítr běžně generuje vířivé sloupy jemného prachu. Při průchodu středem dvou takových prachových ďáblů-rarášků (anglicky dust devil) mikrofon přístroje SuperCam, prvního mikrofonu, který byl kdy na Marsu použit, nečekaně zachytil neobvykle intenzivní signály.
Výzkumníci z Institut de recherche en astrophysique et planétologie (CNES/CNRS/ Université de Toulouse) a laboratoře Atmosphères et observations spatiales (CNRS/Sorbonne Université/Université de Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines) později zjistili, že tyto signály odpovídají elektromagnetickým a akustickým jevům elektrických výbojů, podobných malým statickým šokům, které lidé někdy pociťují na Zemi po dotyku kovového předmětu v suchých podmínkách. Ačkoliv vědci takové výboje předpovídali již léta, toto je poprvé, co byly přímo pozorovány v atmosféře Marsu.
Proces, který stojí za těmito událostmi, začíná třením nespočtu drobných prachových zrnek o sebe. Toto tření umožňuje částicím nabírat elektrické náboje, které se později mohou uvolnit jako krátké elektrické oblouky o velikosti jen několika centimetrů a vytvářející slyšitelné rázové vlny.
Na Zemi je také známo, že se prachové částice elektricky nabíjejí, zejména v suchém prostředí, ale skutečné výboje jsou nezvyklé. Mars má však mnohem řidší atmosféru složenou převážně z oxidu uhličitého, což snižuje prahovou hodnotu potřebnou pro vznik jisker a činí tyto výboje mnohem pravděpodobnějšími.
Jiskry mění chemii Marsu
Identifikace těchto elektrických výbojů významně mění pohled vědců na chemii marťanské atmosféry. Zjištění ukazují, že atmosférické podmínky na Marsu mohou generovat dostatek elektrického náboje k urychlení tvorby vysoce oxidačních sloučenin. Tyto reaktivní látky jsou schopny rozkládat organické molekuly na povrchu i mnoho plynů v atmosféře a narušovat tak fotochemickou rovnováhu. Nově potvrzená přítomnost těchto procesů může pomoci vysvětlit, proč se zdá, že metan na Marsu mizí mnohem rychleji, než se očekávalo, což je záhada, která výzkumníky zajímá již několik let.
Elektrické náboje potřebné pro tyto výboje pravděpodobně ovlivňují transport prachu na Marsu, a hrají tak ústřední roli v marsovském klimatu, jehož dynamika zůstává do značné míry neznámá. Mohly by také představovat riziko pro elektronické vybavení současných robotických misí a představovat nebezpečí pro potenciální budoucí mise s lidskou posádkou.
Zvuk otevírá nové okno na Mars
Mikrofon přístroje SuperCam na palubě roveru Perseverance agentury NASA zaznamenal úplně první zvuky na Marsu v roce 2021, den po jeho přistání na planetě. Každý den zapínaný mikrofon nashromáždil přes 30 hodin zvuků z rudé planety: foukání větru, hluk lopatek vrtulníčku Ingenuity a nyní i elektrické výboje. Toto nové pozorování potvrzuje obrovský potenciál akustiky jako nástroje pro planetární průzkum.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí