Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK

Čína a Indie zaznamenaly úspěch při přistání na Měsíci, zatímco Rusko, Japonsko a Izrael skončily na lunárním smetišti. Nyní se dvě soukromé společnosti snaží dostat USA zpět do hry, více než pět desetiletí po ukončení programu Apollo. Je to součást snahy podporované NASA nastartovat komerční dodávky na Měsíc, protože vesmírná agentura se zaměřuje na návrat astronautů na souputníka Země. „Jsou to průzkumníci, kteří letí na Měsíc před námi,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson.

Obrovský mrak vodíkového plynu se řítí směrem ke srážce s naší Galaxií – Mléčnou dráhou. A když ji zasáhne – za méně než 40 milionů let – může to spustit velkolepý výbuch tvorby nových hvězd. Mrak zvaný Smithův oblak podle astronoma, který jej objevil v roce 1963, obsahuje dostatek vodíku, aby vytvořil milion hvězd podobných Slunci. Jedenáct tisíc světelných let na délku a 2 500 světelných let na šířku je pouhých 8 000 světelných let od disku naší Galaxie.

Americká sonda Juno zakončila rok 2023 ve velkém stylu, když se 30. prosince přiblížila během svého 57. průletu kolem Jupitera k sopečnému měsíci Io blíže, než jakákoliv jiná mise za poslední dvě desetiletí. Sonda Juno, která v sobotu 30. prosince 2023 prolétla zhruba 1 500 kilometrů od měsíce Io, nejvulkaničtějšího tělesa ve Sluneční soustavě, dokázala zachytit úžasně detailní snímky tohoto Jupiterova měsíce. Jediný dřívější případ, kdy se kosmická sonda přiblížila k Io, nastal v roce 2001, kdy sonda Galileo proletěla 181 kilometrů nad jižním pólem satelitu Io.

Průlomová studie provedená týmem mezinárodních vědců odhalila bezprecedentní poznatky o povaze asteroidu Ryugu a vrhla světlo na složení malých těles ve Sluneční soustavě bohatých na vodu a uhlík. Nedávná studie týkající se vzorků asteroidu Ryugu, které dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa 2, nabízí nové chápání materiálů rané Sluneční soustavy, zpochybňuje předchozí názory o složení asteroidů a vlivu zemské atmosféry na meteority.

Jádra neutronových hvězd obsahují hmotu o nejvyšších hustotách v našem vesmíru. Tato vysoce stlačená hmota může projít fázovým přechodem, kdy se jaderná hmota roztaví na dekonfigovanou kvarkovou hmotu a uvolní své základní kvarky a gluony. V současné době však není známo, zda k přechodu skutečně dochází uvnitř alespoň některých neutronových hvězd. V nové studii fyzikové z University of Helsinki, University of Stavanger, Flatiron Institute a Columbia University kvantifikovali tuto pravděpodobnost kombinací informací z astrofyzikálních pozorování a teoretických výpočtů.

Kosmická loď Dream Chaser společnosti Sierra Space pojmenovaná Tenacity je připravena na demonstrační let k ISS v roce 2024, který zahrnuje dopravu nákladu a různé testy na oběžné dráze, aby byla zajištěna její provozní připravenost pro budoucí mise. NASA a Sierra Space se připravují k prvnímu letu kosmického raketoplánu Dream Chaser k Mezinárodní vesmírné stanici. Bezpilotní nákladní kosmické letadlo má v roce 2024 zahájit svou demonstrační misi na orbitální komplex jako součást komerčních zásobovacích služeb pro NASA.

Vzácný hvězdný systém se šesti exoplanetami byl odhalen pomocí mise ESA s názvem CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). Tento objev je zvláště cenný, protože orbitální konfigurace planet ukazuje, že systém se od svého vzniku před více než miliardou let do značné míry nezměnil. Satelit ESA poskytl klíčová data pro pochopení záhadného systému exoplanet, který výzkumníky po léta mátl.

Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.

Vesmírný dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) objevil rekordního malého hnědého trpaslíka, který je jen třikrát až čtyřikrát větší než Jupiter. Toto zjištění zpochybňuje současné chápání tvorby hvězd a má důsledky pro studium exoplanet a klasifikaci těchto nebeských těles. Na připojeném obrázku je umělecký koncept hnědého trpaslíka.

V prosinci 2022 mise NASA nazvaná MAVEN pozorovala vzácnou sluneční událost, která způsobila, že sluneční vítr doslova „zmizel“. To vedlo k významným změnám v atmosféře a magnetosféře Marsu, včetně jejich expanze. Vědci, ohromeni novými daty, vytvořili pracovní skupinu, která měla tento fenomén zkoumat. Sonda MAVEN detekovala jedinečnou sluneční událost, která drasticky ovlivnila atmosféru Marsu a poskytla životně důležité náhled do interakce planety se slunečními jevy.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí