Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.09.2026
Astronomický kroužek znovu na startu

Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.

10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Vědci SwRI nalezli důkazy geotermální aktivity uvnitř ledových trpasličích planet

Tým astronomů vedený Southwest Research Institute (SwRI) našel důkazy o hydrotermální nebo metamorfní aktivitě na ledových trpasličích planetách Eris a Makemake, které se nacházejí v Kuiperově pásu. Metan detekovaný na jejich povrchu má v jejich skalních jádrech výmluvné známky teplé nebo dokonce horké geochemie, která se výrazně liší od podpisu metanu na kometách.

Malý měsíc Mimas obsahuje mladý oceán pod ledovou skořápkou

U jednoho z nejmenších měsíců Saturnu, skrytý pod povrchem Mimasu, který je silně posetý krátery, leží tajemství: globální oceán kapalné vody. Tento úžasný objev, na němž se podílel Valéry Lainey z Observatoire de Paris-PSL a který byl publikován v časopise Nature, odhaluje „mladý“ oceán vytvořený před pouhými 5 až 15 miliony let, díky čemuž je Mimas jedním z cílů pro studium původu života ve Sluneční soustavě.

Když se Země proměnila v led: Vědci rozluštili 700 milionů let starou klimatickou záhadu

Australští geologové označili nízké emise sopečného oxidu uhličitého a zvětrávání hornin v Kanadě za klíčové faktory extrémní doby ledové před 700 miliony lety. Jejich výzkum, založený na deskovém tektonickém modelování a geologických důkazech z jižní Austrálie, vrhá nové světlo na klimatickou citlivost Země a její přirozené termostatické mechanismy, přičemž kontrastuje pomalé tempo geologické změny klimatu s rychlými změnami způsobenými lidskou činností.

Nejostřejší snímky Jupiterova vulkanického měsíce Io

Kosmická sonda Juno od NASA právě uskutečnila nejbližší průlet kolem Jupiterova měsíce Io, jaký jakákoliv kosmická sonda provedla za více než 20 let. Přístroj na této kosmické sondě s názvem JunoCam poslal na Zemi velkolepé snímky s vysokým rozlišením – a nezpracovaná data jsou nyní k dispozici ke zpracování, vylepšení a prozkoumání.

Astronomové měří hmotnost Mléčné dráhy tak, že vypočítají, jak těžké je uniknout

Pokud chcete určit svou hmotnost, je to docela snadné. Stačí si stoupnout na váhu a podívat se na číslo, které vám dává. Toto číslo vám říká gravitační přitažlivost Země na vás, takže pokud máte pocit, že je číslo příliš vysoké, utěšte se, že Země vás prostě považuje za atraktivnější než ostatní. Stejné měřítko by také mohlo být použito k měření hmotnosti Země. Položíte-li na váhu kilogram hmotnosti, hmotnost, kterou udává, je také hmotností Země v gravitačním poli kilogramu. S trochou hmotnosti určíte hmotnost Země.

Nový zlom v protonovém spektru pro zlepšení našich znalostí o původu kosmického záření

Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.

Jasnější než tisíc Sluncí

Vědci odhalili fyziku, která stojí za neobvyklým chováním super vzplanutí hvězd. Slunce generuje sluneční erupce, které mohou ovlivnit Zemi, přičemž ty nejintenzivnější mohou způsobit výpadky proudu a narušení komunikace po celém světě. Tyto sluneční erupce jsou však relativně mírné ve srovnání se „super erupcemi“, které zaznamenaly mise NASA s názvem Kepler a TESS. Tyto „super záblesky“ pocházejí z hvězd a jsou 100 až 10 000krát jasnější než ty na Slunci.

Jak vznikají středně hmotné černé díry?

Nedávná studie vedená výzkumným pracovníkem Gran Sasso Science Institute Manuelem Arcou Seddou a publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society journal (MNRAS), vrhá nové světlo na mechanismy, které vedou ke vzniku záhadných středně-hmotných černých děr (IMBH). Jedná se o objekty s hmotností mezi několika stovkami a desítkami tisíc hmotností Slunce, které by mohly představovat spojení mezi jejich menšími příbuznými: hvězdnými černými dírami a superhmotnými obry, kteří obývají centra galaxií.

Splynutí galaxií osvětluje záhadu raného vesmíru

Kamera NIRCam vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) odhalila malé, slabé galaxie splývající s většími v raném vesmíru a vyřešila záhadu detekovaného vodíkového světla, které mělo být zakryto. Tento objev, spolu s pokročilými simulacemi, vrhá nové světlo na formování a vývoj galaxií v raném vesmíru.

HST našel vodní páru v atmosféře malé exoplanety

Astronomové pozorovali pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST za použití kamery WFC3 nejmenší exoplanetu, kde byla v její atmosféře detekována vodní pára. Planeta GJ 9827 d (Gliese 9827 d) s pouhým přibližně dvojnásobným průměrem než Země by mohla být příkladem potenciálních planet s atmosférou bohatou na vodu jinde v naší Galaxii.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz