Molekulární vlákno chránilo mladou Sluneční soustavu před supernovou

Izotopové poměry nalezené v meteoritech naznačují, že poblíž explodovala supernova, když se Slunce a Sluneční soustava ještě formovaly. Tlaková vlna z blízké supernovy mohla potenciálně zničit vznikající planetární soustavu. Nové výpočty ukazují, že vlákno molekulárního plynu, které je rodným kokonem Sluneční soustavy, napomohlo zachycení izotopů nalezených v meteoritech a zároveň fungovalo jako nárazník chránící mladou soustavu před výbuchem blízké supernovy.

Studie s názvem „Insights on the Sun Birth Environment in the Context of Star Cluster Formation in Hub-Filament Systems“ byla publikována v Astrophysical Journal Letters dne 25. dubna 2023.

Primitivní meteority uchovávají informace o podmínkách při zrodu Slunce a planet. Složky meteoritu vykazují nehomogenní koncentraci radioaktivního izotopu hliníku. Tato variace naznačuje, že další množství radioaktivního hliníku bylo zavedeno krátce poté, co se začala formovat Sluneční soustava. Nedaleká exploze supernovy je nejlepším kandidátem pro tuto injekci nových radioaktivních izotopů. Ale supernova, která by byla dostatečně blízko, aby přinesla množství izotopů pozorovaných v meteoritech, by také vytvořila tlakovou vlnu dostatečně silnou na to, aby roztrhala vznikající Sluneční soustavu na kusy.

Tým vedený Doris Arzoumanianovou z National Astronomical Observatory of Japan navrhl nové vysvětlení toho, jak Sluneční soustava získala množství izotopů naměřených v meteoritech při přežití šoku supernovy. Hvězdy se tvoří ve velkých skupinách nazývaných shluky uvnitř obřích mračen molekulárního plynu. Tyto molekulární mraky jsou vláknité. Malé hvězdy jako Slunce se obvykle tvoří podél vláken a velké hvězdy, které explodují v supernově, se obvykle tvoří v centrech, kde se kříží více vláken.

Za předpokladu, že se Slunce vytvořilo podél hustého vlákna molekulárního plynu a supernova vybuchla v blízkém vláknitém centru, výpočet týmu ukázal, že by trvalo nejméně 300 000 let, než by tlaková vlna rozbila husté vlákno kolem formující se Sluneční soustavy.

Složky meteoritů obohacené o radioaktivní izotopy vznikly přibližně během prvních 100 000 let formování Sluneční soustavy uvnitř hustého vlákna. Mateřské vlákno mohlo fungovat jako nárazník chránící mladé Slunce a pomáhalo zachytit radioaktivní izotopy z vlny výbuchu supernovy.

Arzoumanianová se svými spolupracovníky se domnívají, že mladou Sluneční soustavu před rázovými vlnami exploze ochránilo husté molekulární vlákno. Zároveň v něm uvízlo velké množství izotopů hliníku, které se pak dostaly do Sluneční soustavy a následně i do meteoritů, ve kterých je dnes nacházíme.

Zdroj: https://phys.org/news/2023-06-molecular-filament-shielded-young-solar.html

autor: František Martinek