Aktuality AK

V1355 Orionis (známý také jako HD 291095) je binární hvězdný systém typu RS CVn (Canum Venaticorum) nacházející se 400 světelných let daleko v souhvězdí Orion. Hlavní složka je 2,88krát větší než Slunce. Tým japonských astronomů využil simultánní pozemní a vesmírná pozorování k zachycení úplnějšího obrazu supervzplanutí na hvězdě V1355 Orionis. Pozorovaná erupce začala velmi masivní, vysokorychlostní protuberancí. Tyto výsledky nám dávají lepší představu o tom, jak tyto supererupce vznikají.

Velký mezinárodní tým astronomů zjistil, že kolem trpasličí planety Quaoar existuje ještě druhý prstenec. Ve své studii, přijaté k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics, skupina objevila druhý prstenec, zatímco studovali první, již dříve známý prstenec. Quaoar je trpasličí planeta v Kuiperově pásu. Objevili ji astronomové Michael Brown a Chad Trujillo v roce 2002. Od té doby studie ukázaly, že má průměr přibližně 1 110 km, což je přibližně polovina velikosti Pluta. Vědci také zjistili, že má na povrchu vodní led a vykazuje známky kryovulkanismu. Má také malý měsíc jménem Weywot. Trpasličí planeta i její měsíc jsou pojmenováni po indiánských mytologických postavách.

Výzkumníci získali nové poznatky o tekutém jádru Marsu a zjistili, že je o něco hustší a menší, než se dříve myslelo, a také že obsahuje směs železa a dalších prvků. Nálezy získané prostřednictvím vůbec prvních detekcí seismických vln na marťanském jádru přispívají k našemu pochopení formování a vývoje planety. Nová studie odhalila zajímavé poznatky o kapalném jádru v centru Marsu, což prohloubilo pochopení formování a vývoje planety.

Nová studie publikovaná v Ecology and Evolution Henrikem Svensmarkem z DTU Space ukázala, že exploze hvězd, známé také jako supernovy, výrazně ovlivnily rozmanitost mořského života za posledních 500 milionů let. Fosilní záznamy byly rozsáhle studovány a odhalily významné rozdíly v rozmanitosti forem života v průběhu geologické historie. Základní otázkou v evoluční biologii je identifikace procesů odpovědných za tyto výkyvy.

Tým oceánografů ze Scripps Institution of Oceanography ve spolupráci s kolegou z Chungnam National University a dalším z University of Hawaii zmapoval 19 000 dosud neznámých podmořských sopek ve světových oceánech pomocí radarových satelitních dat. Ve svém článku publikovaném v časopise Earth and Space Science skupina vědců popisuje, jak použili radarová družicová data k měření hromadění mořské vody, aby našli a zmapovali podmořské sopky, a vysvětluje, proč je důležité, aby to bylo provedeno.

Nyní, ve svém pátém roce pobytu ve vesmíru, zůstává satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) ověnčený strhujícími úspěchy. Kamery TESS zmapovaly více než 93 % celé oblohy, objevily 329 nových světů a tisíce dalších kandidátů na exoplanety. A také poskytly nové pohledy na širokou škálu kosmických jevů od hvězdných pulsací a explodujících hvězd až po supermasivní černé díry.

Solar Orbiter je pokročilá vědecká observatoř ESA, jejímž cílem je odhalit záhady chování Slunce pořizováním detailních snímků a studiem jeho neprozkoumaných polárních oblastí. Výzkumníci analyzují data z různých přístrojů, aby se zabývali otázkami týkajícími se cyklu magnetické aktivity Slunce, koronálního ohřevu, vytváření slunečního větru a jeho účinků na Zemi.

Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.

Inspirována renesanční vizí Leonarda da Vinciho, NASA v současnosti připravuje svůj vědecký návrat do atmosféry a na povrch Venuše pomocí mise známé jako DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gass, Chemistry and Imaging – Hluboká atmosféra Venuše, zkoumání vzácných plynů, chemie a zobrazování).

Evropská sonda odstartovala v pátek 14. 4. 2023 na téměř desetileté putování za průzkumem Jupiteru a tří jeho ledových měsíců, které by mohly obsahovat vodní oceány pod ledovou kůrou. Cesta začala perfektním ranním startem evropské rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany na pobřeží Jižní Ameriky. Po několika napjatých minutách kontroloři zachytili první signály z kosmické sondy.