Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Vývoj nové generace přístrojového vybavení pro pozemní astronomii zaznamenal další úspěch, byl dokončen vývoj vysokorychlostní kamery, schopné pořídit 1500 snímků za sekundu a zároveň dostatečně citlivé pro snímání i velmi slabých objektů.
Ruští vědci Georgij Krasinský a Viktor Brumberg vypočítali, že Slunce a Země se od sebe postupně vzdalují. Rychlost vzdalování není příliš veliká – nějakých 15 cm za rok. Něco musí opravdu postrkovat Zemi dále od Slunce.
Tým astronomů z University of Colorado (Boulder) objevili první a jednoznačné důkazy pobřežních linií na Marsu, které naznačují existenci dávných hlubokých jezer. Tento nález má rovněž význam pro pátrání po pradávném životě na povrchu rudé planety.
Nové výzkumy naznačují, že obří hvězda Betelgeuse, představující rameno bájného hvězdného lovce Oriona, se již více než jedno desetiletí smršťuje. Obří hvězda se od roku 1993 scvrkla o více než 15 %.
Astronomové objevili doplňující podmínky, nezbytně nutné pro vznik života na planetách. Doposud se předpokládalo, že nezbytnou podmínkou pro vznik živých organismů na exoplanetách je přítomnost kapalné vody.
Vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů „rozsudek smrti“. Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne „odebere k odpočinku“ a jeho sopečná činnost ustane.
Dvojhvězda V4046 Sagittarii (v souhvězdí Střelce) poskytuje jeden z nejzřetelnějších příkladů doposud objevených disků kolem mladých hvězd, kde mohou vznikat planety.
Tato ilustrace ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem.
Astronomové pořídili doposud nejostřejší snímky hvězdokupy Arches, která je neobyčejně hustou skupinou mladých hvězd poblíž supermasivní černé díry ve středu naší Galaxie
Rezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority – může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí