V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
ESO zveřejnila nádherný záběr blízké galaxie M83 pořízený kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na Paranal Observatory v Chile. Snímek zachycuje galaxii v infračerveném oboru spektra a demonstruje impozantní schopnosti kamery, které umožnily vytvořit jeden z nejostřejších a nejdetailnějších záběrů M83 dosud pořízených z povrchu Země.
Galaxie Messier 83 (eso0825) se nachází asi 15 milionů světelných let od Země směrem do souhvězdí Hydry. Přestože M83 má průměr asi 40 000 světelných let, což představuje jen 40 % průměru naší Galaxie, jsou si navzájem docela podobné – obě mají spirální tvar se středovou příčkou. M83 je mezi astronomy známa díky velkému množství supernov: mohutných výbuchů, kterými končí svůj život hmotné hvězdy. Za poslední století jich bylo v M83 pozorováno hned šest, což je rekordní počet, který si za stejnou dobu připsala jen jedna další galaxie. Ale i bez supernov patří M83 k nejjasnějším blízkým galaxiím, k jejichž pozorování stačí pouhý binokulární dalekohled.
Tentokrát byla M83 pozorována v infračerveném oboru s použitím přístroje HAWK-1 [1], výkonné kamery na dalekohledu ESO/VLT. Při pozorování v tomto oboru se oblaka prachu, která jinak zakrývají větší část galaxie, stanou doslova průhlednými. Také jasně zářící plyn z okolí mladých hvězd ve spirálních ramenech je v IR mnohem méně nápadný. Můžeme tak pozorovat samotnou kostru galaxie a obrovské množství hvězd, které ji tvoří. Takový 'očištěný' pohled je pro astronomy velmi důležitý; umožňuje jim hledat mladé hvězdokupy, především ty, jenž jsou skryté v částech galaxie bohatých na prach. A právě jejich studium byl jeden z hlavních vědeckých úkolů těchto pozorování [2]. V porovnání se staršími snímky ,bystrý zrak‘ kamery HAWK-I odhaluje mnohem větší množství hvězd patřících ke galaxii.
Kombinace velkého zrcadla dalekohledu VLT, širokého zorného pole a vysoké citlivosti kamery HAWK-I spolu s výbornými pozorovacími podmínkami na observatoři Paranal, dělají z tohoto instrumentu jedno z nejvýkonnějších astronomických zařízení pro infračervenou oblast na světě. Kamera začala pracovat v roce 2007 (eso0736) a astronomové horlivě žádají o pozorovací čas, aby mohli kameru použít a pořídit ty nejlepší infračervené snímky oblohy z povrchu Země.
Poznámky
[1] HAWK-1 je zkratkou plného názvu přístroje High-Acuity Wide-field K-band Imager (širokoúhlá kamera s vysokým rozlišením pro K pásmo). Technické detaily ohledně tohoto zařízení naleznete například ve starších ESO Zprávách (eso0736).
[2] Data použitá pro vytvoření tohoto snímku byla získána týmem Marka Gielese (University of Cambridge) a Yuri Beletskyho (ESO). Zpracování dat a postprocessing provedl Mischa Schirmer (University of Bonn).
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty
Richard Hook; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6655; E-mail: rhook (at) eso.org
Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba