Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek divoké hvězdné porodnice – mlhoviny 30 Doradus. Vložený obrázek představuje zvětšený výřez snímku, na kterém je zachycena velmi hmotná hvězda, která byla pravděpodobně vyhozena ze své rodné „kolébky“ statnějším sourozencem.
Na vloženém obrázku (vpravo dole) ukazuje šipka na hvězdného uprchlíka a čárkovaná čára s šipkou předpokládaný směr jeho pohybu. Snímek pořídila kamera WFPC2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Prchající hvězda je přibližně 90krát hmotnější než Slunce a od místa svého zrodu se vzdaluje rychlostí 400 000 km/h (to znamená, že vzdálenost Země-Měsíc by překonala za jednu hodinu).
Na větším snímku mlhoviny 30 Doradus je místo, kde se nachází tento hvězdný „bezdomovec“, označeno bílým čtverečkem, ležícím na okraji mlhoviny. Tento výřez vyznačuje oblast, snímanou kamerou WFPC2. Celkový snímek mlhoviny byl pořízen na Evropské jižní observatoři (ESO) pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na dalekohledu MPG/ESO o průměru 2,2 m, který se nachází v lokalitě La Silla, Chile.
Mladá hvězda, jejíž stáří bylo určeno na 1 až 2 milióny roků, opustila své rodiště – jasnou otevřenou hvězdokupu R136, na snímku označenou kroužkem – a vzdálila se od něj na vzdálenost asi 375 světelných roků. Uhnízděná v centru mlhoviny 30 Doradus je hvězdokupa R136 jednou z nejhmotnějších mladých hvězdokup v sousední galaxii. Obsahuje několik hvězd s hmotností 100krát převyšující naše Slunce. Mlhovina 30 Doradus, označovaná rovněž jako mlhovina Tarantule, se nachází ve vzdálenosti 170 000 světelných let od Země, v nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno.
Přístroje tří astronomických observatoří (kromě zmiňovaného dalekohledu ESO a kamery WFPC2 se na výzkumu podílela i nová kamera COS – Cosmic Origins Spectrograph na palubě HST) poskytly jasný důkaz, že hvězda byla vyvržena z hvězdokupy R136.
Na podkladovém obrázku, pořízeném dalekohledem ESO a kamerou WFPC2, představuje modrá barva horké hvězdy. Červená barva znázorňuje přítomnost vodíku a zelená zase ukazuje na přítomnost kyslíku.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/heic1008a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí