Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako „pruhovaného obra“ se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.
Tyto velmi stabilní struktury jsou v atmosféře Jupiteru pozorovány již několik staletí. Konkrétně po obou stranách rovníku jsou zřetelně viditelné i v malých dalekohledech dva pásy nahnědlých oblaků, které jsou podle názoru astronomů tvořeny zmrzlými krystalky čpavku smíchaného se sloučeninami síry a fosforu.
Jupiter, jak se zdá, ztratil jeden ze svých nápadných pruhů, který zmizel z jeho jižní polokoule. Tato oblast, na jejímž okraji se nachází i známá Velká rudá skvrna, je při pohledu dalekohledem nezvykle prázdná. Vzhledu planety Jupiter obvykle dominují dva tmavé pásy v atmosféře – jeden na severní a druhý na jižní polokouli. Avšak nedávné snímky, které pořídil australský astronom-amatér Anthony Wesley ukazují, že jižní pás – přesněji jižní rovníkový pás – zmizel.
Tento tmavý pruh existoval ještě koncem roku 2009, těsně před tím, než se Jupiter dostal na obloze do těsné blízkosti Slunce a přestal být pozorovatelný. Již tehdy astronomové zaregistrovali, že tmavý pás postupně bledne. Když planeta počátkem dubna 2010 znovu vystoupila z jasné sluneční záře, její jižní rovníkový pás již vidět nebyl.
Změny v oblačnosti
Není to poprvé, co se jižní rovníkový pás ztratil. Nebyl pozorovatelný například v roce 1973, kdy kosmická sonda Pioneer 10 (NASA) pořídila první snímky planety z malé vzdálenosti, a rovněž dočasně zmizel počátkem 90. let minulého století.
Pásy, které se obvykle jeví tmavé, zkrátka vybledly; převažuje zde vysoko ležící světlá oblačnost, která v ostatních oblastech planety chybí. Tím došlo k zakrytí spodní tmavé oblačnosti, vysvětluje Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Díváme se zkrátka do různých vrstev oblačné struktury planety.“
Podle dosavadních teorií jižní rovníkový pás mizí, když se nad touto oblastí vytvoří bělavá oblaka, čímž před naším pohledem ukrývají tmavší (nižší) oblačnost. Avšak zatím není jasné, co je příčinou občasného vzniku této světlé oblačnosti nad jižním rovníkovým pásem, nikoliv však v jiných oblastech.
Ke zmizení pásu došlo v době šířících se – ale stále záhadných – změn na Jupiteru, které se projevují změnou barev i dalších pásů a skvrn v atmosféře planety.
Jižní rovníkový pás sice nevidíme, ale Velká rudá skvrna na jeho okraji je stále pozorovatelná. Z toho vyplývá, že jižní pás s největší pravděpodobností opravdu zmizel a nebyl zakryt mlhou ve vyšších vrstvách atmosféry.
Ruský astronom Vladimir Surdin (Státní astronomický institut im. Šternberga) prohlásil na dotaz agentury RIA Novosti, že se jedná „o velmi zajímavý úkaz, který zatím neumíme vysvětlit. Problém je v tom, že se jedná o gigantické útvary na Jupiteru, které nemizí okamžitě.“
Připomeňme ještě, že astronom-amatér Anthony Wesley, který publikoval informaci o zmizení jižního rovníkového pásu na Jupiteru, je i objevitelem tmavé stopy v atmosféře planety Jupiter, která se vytvořila v červenci 2009 po srážce obří planety s planetkou či kometou. I pozemní pozorování obřích planet má stále ještě své nezastupitelné místo.
V současné době je Jupiter pozorovatelný na ranní obloze (nad východním obzorem).
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn18889-jupiter-loses-a-stripe.html a http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/
autor: František Martinek