O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Aktuality AK
Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření je potřeba až 10krát více energie, než bylo pozorováno u dalších známých mikrokvasarů.
Jupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Tento pozoruhodný pohled na okolí hvězdy R CrA (Corona Australis) byl pořízen na observatoři ESO La Silla pomocí kamery WFI. Hvězda R CrA leží v centru oblasti zrodu nových hvězd a je obklopena jemnou namodralou reflexní mlhovinou ponořenou v rozsáhlém prachoplynném oblaku. Obrázek přináší nové překvapivé detaily této oblasti oblohy.
Kosmická sonda Venus Express, kterou k Venuši vyslala Evropská kosmická agentura ESA, pomáhá planetologům zjistit, zda v minulosti existoval na povrchu planety vodní oceán. Pokud ano, pak mohla dokonce začít svoji existenci jako obyvatelná planeta podobně jako Země.
Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu – k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se „vzbudila“ a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.
Doslova téměř ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. otevřena v letním období pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce), a to v pracovní dny a v sobotu i v denní dobu. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2010 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
Astronomové poprvé v historii sledovali super-rychlé proudění v atmosféře exoplanety – velmi důkladně studovaného 'horkého Jupitera' HD 209458b. Přesná pozorování oxidu uhelnatého ve spektru atmosféry planety odhalila, že z horké denní strany planety vane na chladnou noční stranu extrémně silný vítr. Stejná pozorování vědcům také umožnila poprvé změřit skutečnou oběžnou rychlost planety.
Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).
Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz